Na Špicberkách objevili vědci geny bakterií rezistentních vůči antibiotikům. V poslední době přitom odborníci varují před hrozbou, kterou rostoucí bakteriální odolnost představuje. To, že se geny našly i na tak vzdáleném místě ukazuje, že jde o globální a rychle se šířící problém.
Vědci na Špicberkách odebrali desítky vzorků, z nichž extrahovali DNA. Neobjevili sice samotné rezistentní bakterie, ale podařilo se jim odhalit některé geny, které jsou s antibiotickou rezistencí bakterií spojeny. A u některých je téměř jisté, že se na místo musely dostat odjinud.
To platí například pro gen zvaný blaNDM-1. Poprvé byl identifikován v roce 2007 u jednoho pacienta v Indii. Později se objevil ve vzorcích vody v Dillí, kam se pravděpodobně dostal ve splašcích. Nyní jej odborníci objevili v Arktidě, kam mohl být teoreticky přenesen migrujícími ptáky nebo lidskými návštěvníky, kteří se však v oblasti téměř nevyskytují.
Gen blaNDM-1 je přitom u bakterií zodpovědný za tvorbu enzymu, který jim poskytuje odolnost vůči širokospektrálním antibiotikům třídy karbapenem, která jsou považována za jakási „antibiotika poslední záchrany“ u mnoha bakteriálních infekcí.
Antibiotická rezistence může pro lidstvo znamenat apokalypsu. Podle deníku Guardian nedávno britský ministr zdravotnictví prohlásil tento fenomén za větší hrozbu, než jsou války nebo klimatická změna. V případě neúčinnosti antibiotik by se mnoho, jinak vcelku běžných nemocí, mohlo opět stát smrtelně nebezpečnými. Lidstvo by tak mohlo přijít o téměř stoleté období pokroku.
Podle Davida Grahama, který výzkum vedl, hraje v mnoha zemích podstatnou roli špatná hygienická situace. Spolu s nadužíváním léků tvoří ideální podmínky pro bujení a adaptaci rezistentních bakterií . „To, co lidé udělali nadužíváním antibiotik je, že urychlili tempo evoluce, což vedlo ke vzniku odolných kmenů, které nikdy dříve neexistovaly,“ cituje spoluautora výzkumu The Guardian. Právě špatné hygienické podmínky poskytují těmto bakteriím prostředí, v němž se mohou množit.
Vědec varuje, že je třeba přijít s celosvětovým řešením této krize. Bohaté země by například měly pomoci těm rozvojovým s investicemi na zlepšení hygienických podmínek. „Nemůžeme zvrátit nárůst antimikrobiální odolnosti, aniž bychom se zaměřili na vodu, sanitaci, hygienu a preventivní infekční kontroly,“ myslí si Helen Hamiltonová, analytička z organizace WaterAid.
Klíčové je podle ní zlepšit situaci ve zdravotnických zařízeních v chudých zemích. Až čtyři z deseti takových institucí nemají v rozvojových zemích přístup k čistě vodě. „Musíme se vypořádat s touto tichou krizí a ujistit se, že každé zdravotnické zařízení bude mít čistý zdroj vody, vhodné toalety a dostupné prostředky na mytí rukou,“ dodala.
Témata: Špicberky, vědci, Arktida, antibiotika, viry a bakterie
