Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za 30 let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina je podávána nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní. Novinářům to dnes řekla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ).
Nový postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím, vyvinuli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Má vysokou účinnost. Působí například proti bakteriálním chorobám rajčat a paprik. Vědci chtějí získat patent a hledají komerčního partnera, který pomůže přenést objev do praxe, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl výrazně pomoci výzkumný projekt studenta Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ondřeje Kováče. Je zaměřen na první totální syntézu antibiotika kibdelomycin. Látka totiž podle Kováče vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika. S jeho pomocí by lékaři mohli lépe čelit rostoucí rezistencí bakterií na antibiotické léky.
Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem.
Vzrůstající antibiotická rezistence je jednou z velkých hrozeb pro budoucnost lidstva. Vědci se proto pokoušejí nalézt řešení. Podle nové studie by nám mohl v hledání nových účinných antibiotik pomoci hmyz.
Na Špicberkách objevili vědci geny bakterií rezistentních vůči antibiotikům. V poslední době přitom odborníci varují před hrozbou, kterou rostoucí bakteriální odolnost představuje. To, že se geny našly i na tak vzdáleném místě ukazuje, že jde o globální a rychle se šířící problém.
Obvodní lékař někdy předepsal antibiotika asi každému z nás. Podle nejnovější studie však v mnoha případech chybně, čímž nechtěně přispěl k tomu, že se zvyšuje rezistence bakterií. Ta je přitom jedním z nejzávažnějších problémů dnešní medicíny.
Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok zhruba 33.000 lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), o níž informovala agentura Reuters. Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady.
Pákistán - Horečky, bolesti hlavy, břicha, svalů, kožní vyrážky. Ačkoli se břišní tyfus dnes vyskytuje ojediněle, Pákistán se s bakterií zvanou Salmonella typhi potýká už nějakou dobu. Bakterie však zmutovala a stala se vysoce rezistentní vůči celé řadě antibiotik. Místní lidé léčbu odmítají z obavy, že právě očkování způsobuje šíření nemoci.
Austrálii sužují obavy z příchodu nového bakteriálního onemocnění superkapavky, jehož nejpravděpodobnější příčinou vzniku je nadměrné užívání antibiotik a s ním související odolnost bakterií na ně. Jenom za posledních šest měsíců se počet nově objevených případů superkapavky ztrojnásobil. Informoval o tom australský server News.com.au.
Olomouc - Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Objev se dokonce dostal na titulní stranu prestižního časopisu Nature Nanotechnology.
Praha – Ročně jen v zemích Evropské unie na následky infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům zemře 25 tisíc lidí. Antibiotika, která byla dříve na konkrétní bakteriální infekce účinná, jsou dnes účinná méně nebo vůbec. Bakterie se proti nim staly odolnými. Lékaři jsou proto nuceni předepisovat v případě potřeby antibiotika silnější, s širším spektrem účinku.
Londýn - Antibiotická rezistence by mohla znamenat konec moderní medicíny, varuje hlavní britská lékařka. Profesorka Sally Daviesová říká, že je třeba po celém světě podniknout kroky k řešení „skrytého" problému, který již teď ohrožuje lidské životy. Její slova cituje server The Guardian.
Medicína se potřebuje neustále posouvat kupředu, aby si udržela náskok nad nemocemi, které se často léčivům přizpůsobují. Nejnovější objev však vědce zavedl mimo chemikálie k něčemu zcela přírodnímu. Matky by nečekaly, že něco tak obyčejného bude mít možná zázračné vlastnosti.
Už dlouho se mluví o tom, že svět čelí globální zdravotní hrozbě kvůli antimikrobiální rezistenci. Nadměrné užívání antibiotik je považováno za závažné nebezpečí, které zvyšuje šanci, že si bakterie vyvinou schopnost překonat i naše nejlepší léky. Podle vědců lidé v tomto směru dělají jednu zásadní chybu.
Resistence bakterií vůči antibiotikům je jeden z největších lékařských strašáků moderní doby. Řada nemocí si po letech užívání antibiotik buduje přirozenou obranu a léky na ně v některých případech nezabírají. Odborníci se obávají, že tento trend bude pokračovat. Se zcela opačnou zprávou ale nyní přišli britští vědci, kteří jsou na stopě novému způsobu boje s bakteriemi. Pokud se jejich metoda prokáže jako úspěšná, mohlo by jít o největší objev od objevení penicilinu.
Představte si budoucnost, ve které by vás mohla i běžná infekce nebo malé škrábnutí zabít. Věřte, že nejde o apokalyptický scénář hollywoodských scénáristů, ale o velmi reálnou možnost, před kterou varuje zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). Poukazuje totiž na to, že kvůli rezistence vůči antibiotikům jsou bakterie a další mikroorganismy jsou stále méně a méně citlivé na antimikrobiální léky – a to může způsobit doslova globální hrozbou.
Praha - Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Odborníci věří, že mohou mikroby naprogramovat tak, aby tato nová léčiva přímo produkovaly.
Podle Světové zdravotnické organizace jsou bakterie největší hrozbou lidstva. Některé kmeny bakterií totiž začínají být odolné vůči antibiotikům. U tří z nich je situace už kritická.
Cambridge – Odolnost vůči lékům by mohla lidstvo přivést ke strašlivé krizi. Tým akademiků z Harvardu zveřejnil alarmující video, které ukazuje, jak přesně by rezistence na antibiotika mohla za pouhé tři desetiletí zabíjet 10 milionů ročně.
Paříž - Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes zveřejnila seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.
Stockholm - Švédská agentura pro veřejné zdraví (Folkhälsomyndigheten) požádala obyvatele Stockholmu o velmi neobvyklou věc. V rámci mezinárodního projektu prosí, aby jí obyvatele švédské metropole poslali svoje výkaly.
Washington – Již delší dobu se lékaři obávají, že nadužívání antibiotik povede k tomu že si na ně bakterie vytvoří odolnost. Jedna taková bakterie se již objevila ve Spojených státech. Vědci ale nyní informují, že není třeba panikařit – zřejmě se jim totiž podařilo najít způsob, jak se s bakterií i tak vypořádat. Informoval o tom server Science Alert.
22. února 2025 21:55
22. února 2025 21:41
22. února 2025 21:09
22. února 2025 20:24
22. února 2025 19:39
22. února 2025 19:23
22. února 2025 18:33
22. února 2025 18:25
22. února 2025 18:21
22. února 2025 16:53
22. února 2025 16:02
22. února 2025 15:40
22. února 2025 14:55
22. února 2025 13:52
22. února 2025 13:02
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinností pro každou fyzickou osobu, která má daňovou povinnost v České republice, a to jak pro rezidenty, tak pro nerezidenty, přičemž u nerezidentů se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. Při podávání přiznání musíte zahrnout všechny příjmy, s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozené, nebo těch, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.
Zdroj: Libor Novák
Královéhradeckem se šíří smutek, hněv i strach. Tragédie, která se ve čtvrtek ráno odehrála v místním obchodě, zasáhla nejen blízké obětí, ale i širokou veřejnost. Dvě prodavačky, 19letá dívka a 38letá žena, se staly oběťmi brutálního útoku 16letého mladíka, který si je podle všeho vybral zcela náhodně.
