Kvůli rezistenci na antibiotika zemře v zemích EU ročně 25.000 lidí

Náklady, které se vydají na léčbu těchto infekcí jsou 1,5 miliardy eur. Vyplývá to z informací, které k Evropskému antibiotickému dni, který byl stanovený na 18. listopadu, zveřejnil Státní zdravotní ústav. „Údaje Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že antibiotická rezistence u většiny bakterií v Evropě stále stoupá a že rezistence u některých patogenů je běžná," uvedla v tiskové zprávě ředitelka střediska Andrea Ammonová.

Například v Česku spotřeba antibiotik neustále roste. „Data Státního ústavu pro kontrolu léčiv dokládají, že lékaři stále častěji volí antibiotika se širokým spektrem. Lidé jsou zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům a zvyšuje se rezistence bakterií na taková antibiotika," uvedl člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu Michal Prokš.

Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Zhruba sedm procent lidí si podle dřívějších průzkumů ordinovalo antibiotika z vlastních zásob, což je podle lékárníků naprosto špatně. Lékaři varují i před nedobíráním celého balení léků při zlepšení příznaků a zejména před jejich pozdějších užíváním při dalších obtížích.

U bakterie Escherichia coli, která se vyskytuje ve střevní mikroflóře a může se šířit nakaženou vodou či potravinami, odborníci odhadují rezistenci na aminopeniciliny na téměř 60 procent. Více než čtvrtinovou rezistenci mají také bakterie enterococcus faecalis na aminoglykosidy nebo klebsiella pneumoniae na cefalosporiny. E.coli a klebsiella jsou častými původci infekce močových cest. Téměř devítiprocentní rezistenci lékaři odhadují také u pneumokoků (streptococcus penumoniae) na makrolidy.

Témata:  antibiotika,  léky,  zdraví,  EU