Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvůli rezistenci na antibiotika zemře v zemích EU ročně 25.000 lidí

Léky, ilustrační foto
Léky, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha – Ročně jen v zemích Evropské unie na následky infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům zemře 25 tisíc lidí. Antibiotika, která byla dříve na konkrétní bakteriální infekce účinná, jsou dnes účinná méně nebo vůbec. Bakterie se proti nim staly odolnými. Lékaři jsou proto nuceni předepisovat v případě potřeby antibiotika silnější, s širším spektrem účinku.

Náklady, které se vydají na léčbu těchto infekcí jsou 1,5 miliardy eur. Vyplývá to z informací, které k Evropskému antibiotickému dni, který byl stanovený na 18. listopadu, zveřejnil Státní zdravotní ústav. „Údaje Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že antibiotická rezistence u většiny bakterií v Evropě stále stoupá a že rezistence u některých patogenů je běžná," uvedla v tiskové zprávě ředitelka střediska Andrea Ammonová.

Například v Česku spotřeba antibiotik neustále roste. „Data Státního ústavu pro kontrolu léčiv dokládají, že lékaři stále častěji volí antibiotika se širokým spektrem. Lidé jsou zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům a zvyšuje se rezistence bakterií na taková antibiotika," uvedl člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu Michal Prokš.

Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Zhruba sedm procent lidí si podle dřívějších průzkumů ordinovalo antibiotika z vlastních zásob, což je podle lékárníků naprosto špatně. Lékaři varují i před nedobíráním celého balení léků při zlepšení příznaků a zejména před jejich pozdějších užíváním při dalších obtížích.

U bakterie Escherichia coli, která se vyskytuje ve střevní mikroflóře a může se šířit nakaženou vodou či potravinami, odborníci odhadují rezistenci na aminopeniciliny na téměř 60 procent. Více než čtvrtinovou rezistenci mají také bakterie enterococcus faecalis na aminoglykosidy nebo klebsiella pneumoniae na cefalosporiny. E.coli a klebsiella jsou častými původci infekce močových cest. Téměř devítiprocentní rezistenci lékaři odhadují také u pneumokoků (streptococcus penumoniae) na makrolidy.

Témata:  antibiotika léky zdraví EU

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 13:10

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.