Nová naděje na účinná antibiotika. Vědci zdroj protilátek objevili na nečekaném místě

Obvykle se při výrobě antibiotických látek využívaly bakterie získávané z půdy. Odborníci se však nyní zaměřili na miniaturní částečky půdy na tělech různých druhů hmyzu. Podle serveru Science Alert, hostí každý hmyzí jedinec vlastní mikrobiální ekosystém, který poskytuje ideální podmínky pro tvorbu antibiotik.

Tyto mikroby mezi sebou neustále soupeří a přitom vytvářejí chemické látky, kterými bojují proti konkurenci. Pokud by se vědcům povedlo je z hmyzu extrahovat, mohli by je využít pro tvorbu nových léků.

„K boji s rezistencí potřebujeme nové léky, ale za posledních 30 let nebyly klinicky schváleny žádné nové antimikrobiální třídy,“ vysvětlili autoři výzkumu. „Extrémní diverzita hmyzu představuje nevyužitý potenciál pro objevení léků v obdobně diverzifikovaných komunitách mikrobů, které (hmyz) hostí,“ stojí ve zprávě.

Proto se tito odborníci rozhodli analyzovat více než 1400 hmyzích druhů ze Severní i Jižní Ameriky. A mnoho mikroorganismů nalezených na broucích a dalších zástupcích hmyzí říše bylo v potlačování nebezpečných patogenů skutečně efektivnějších, než mikroorganismy z půdy.

Vědci se zaměřili především na bakterie třídy Streptomyces, které jsou známé právě pro svou produkci účinných antibiotik. Po identifikaci konkrétních mikrobů přistoupili výzkumníci k testování. Provedli více než 50 000 jednotlivých pokusů, při nichž sledovali, jak konkrétní mikroorganismy působí na 24 vybraných druhů bakterií a hub.

Výsledky byly pozitivní. Potvrdilo se, že mnoho mikrobů pocházejících z hmyzu potlačuje bakterie efektivněji, a teoreticky by tak mohly být využity při tvorbě nových antibiotik. Před vědci je však stále mnoho práce a může trvat roky, než budou léky vyvinuty a zavedeny. Podle autorů studie má nicméně objev „potenciál vzpružit stagnující antibakteriální výzkum“.

Témata:  antibiotika,  léky,  vědci,  hmyz,  viry a bakterie