Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za 30 let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina je podávána nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní. Novinářům to dnes řekla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ).
Zastavit nárůst spotřeby těchto nenahraditelných léků a také vzrůstající antibiotickou rezistenci je cílem kampaně, jejíž hlavní část začne letos v litopadu.
V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií.
Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.
Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí.
Témata: léky, antibiotika, Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Související
1. srpna 2025 15:30
7. června 2025 17:48
22. října 2023 15:42
24. září 2023 15:10
8. září 2023 14:50
22. srpna 2023 15:08
