USA na pokraji krize: Nedostatek antibiotik může zapříčinit katastrofu

Jako příklad této znepokojivé závislosti uvádí experti antibiotikum amoxicilin – nejčastěji předepisovaný lék v USA, který se používá na léčbu infekcí dýchacích cest, žaludečních vředů či angíny. Ačkoliv ho ročně užívají miliony Američanů, vyrábí se v USA pouze v jedné továrně. Navíc až 80 % surovin potřebných k jeho výrobě pochází z Číny.

Zakladatel a výkonný ředitel společnosti Jackson Healthcare Rick Jackson, která tuto jedinou továrnu vlastní, varoval, že jakýkoliv narušení čínského dodavatelského řetězce by mohlo mít katastrofální dopad. Podle něj by eskalace obchodního konfliktu mezi USA a Čínou mohla vést k tomu, že Peking zneužije své dominantní postavení jako geopolitickou zbraň.

Nejde však jen o amoxicilin. Spojené státy dovážejí z Číny také 96 % svého hydrokortizonu, 90 % ibuprofenu a 73 % acetaminofenu. Ačkoli existuje prozatímní 90denní příměří v obchodních sporech, napětí mezi dvěma světovými ekonomikami přetrvává – především kvůli omezením amerického vývozu polovodičů.

Leland Miller z americko-čínské ekonomické komise upozorňuje, že samotná existence této závislosti může mít negativní vliv na americkou zahraniční politiku. I když Čína zatím veřejně nehrozí přerušením dodávek léčiv, hrozba cel by mohla zhoršit již tak napjatou situaci a přispět k nedostatku léků.

Zvlášť generické léky, které tvoří 90 % všech předepsaných léků v USA, jsou citlivé na jakékoliv výkyvy cen. Většina těchto generik se vyrábí v Indii – ovšem často ze surovin dovezených právě z Číny. Tento globální dodavatelský řetězec je křehký a náchylný k narušením, jak varovali odborníci již v minulosti.

Trumpova administrativa proto v květnu zahájila šetření zaměřené na dovoz léčiv, které má vytvořit základ pro nové celní opatření z důvodu národní bezpečnosti. Prezident přitom opakovaně zdůraznil, že farmaceutické firmy budou muset vyrábět své produkty v USA, jinak je čeká „celní zeď“.

Problémem však je, že přesun výroby generik zpět do USA je velmi složitý, drahý a zdlouhavý. Generika jsou extrémně cenově konkurenční trh, kde rozhoduje každý cent. Výrobci si tak nemohou dovolit investovat do nových amerických továren bez záruk stability a podpory ze strany státu.

Přesto některé velké farmaceutické firmy reagují na tlak administrativy. Britská AstraZeneca oznámila přesun části výroby do USA a investici ve výši 3,5 miliardy dolarů. Také Johnson & Johnson či Eli Lilly plánují expanzi na americkém území. Tyto firmy se ale většinou zaměřují na patentované léky, které přinášejí vyšší zisky než levná generika.

Čína si své postavení budovala dlouhodobě. Už od začátku 21. století poskytovala farmaceutickým firmám daňové úlevy a další pobídky. V roce 2015 představil prezident Si Ťin-pching strategii „Made in China 2025“, která identifikovala biofarmacii jako klíčový sektor pro budoucí rozvoj. Výsledkem je, že Čína dnes vyrábí většinu světových tzv. klíčových výchozích látek a účinných farmaceutických ingrediencí.

I Indie, která je největším světovým dodavatelem generik, je závislá na Číně – 70 % účinných látek dováží právě z této země. Odborníci vysvětlují, že se jedná o „přirozený vývoj“ farmaceutického průmyslu, který se snaží maximalizovat zisk tím, že jednotlivé fáze výroby outsourcuje tam, kde je to levnější.

Někteří čínští akademici i představitelé vlády dokonce otevřeně hovořili o možnosti použít farmaceutickou nadvládu jako formu odvety proti americkým sankcím. V roce 2020 prezident Si vyzval k upevnění pozice Číny jako nepostradatelného článku globálních dodavatelských řetězců právě proto, aby měla „silné odstrašující schopnosti“ vůči vnějším tlakům.

Odborníci ale varují, že uvalení cel na léky nebude mít kýžený efekt. Studie pro Americkou asociaci farmaceutického průmyslu ukázala, že 25% clo by mohlo zvýšit náklady na dovážené léky o více než 50 miliard dolarů ročně a spotřebitelské ceny až o 13 %. V případě některých léků by se cena mohla vyšplhat i o desítky tisíc dolarů.

Místo cel by podle expertů bylo efektivnější nabídnout výrobcům pobídky – daňové úlevy, granty nebo garance odběru – aby se výroba přesunula zpět do USA. U léků totiž nejde jen o zboží, ale často o otázku života a smrti. Nedostupnost i jediného léku může mít fatální následky, což je rozdíl oproti běžnému spotřebnímu zboží. 

Témata:  USA,  léky