Válek slíbil Česku 360 000 balení penicilinu

Poslanec Kamal Farhan z opozičního hnutí ANO vyjádřil obavy ohledně dostupnosti dalších léků na podzim. Zkritizoval také novelu zákona, která má omezit výpadky dostupnosti léků na českém trhu, aktuálně projednávanou v Poslanecké sněmovně.

Podle této novely by výrobci měli poskytovat léčivý přípravek až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. Farhan tvrdí, že tato novela je nedostatečná a nekompletní.

V Poslanecké sněmovně by mohla projít úprava novely, která by usnadnila pokrytí potřeb českých pacientů cizojazyčnými šaržemi chybějících léků. Dále by mohla umožnit, aby cizojazyčné šarže léků, které jsou volně prodejné, byly v České republice povoleny přímo ze zákona.

Válek už dříve oznámil, že bude raději penicilin pálit podobně jako vakcíny, než aby nějakému pacientovi chyběl. Problém ale podle něj nespočívá v tom, že by nebyl dostatek léků, ale že nejsou dostupné ve všech lékárnách. Dodaných léků údajně bylo dost.

Ještě v srpnu přitom tvrdil, že na podzim bude léků dostatek. "S výrobci a distributory jsme dosáhli dohody, že během nadcházející sezony bude spotřeba plně pokryta. Máme více než dostatečnou rezervu i pro případ zvýšené spotřeby," uvedl.

Podle Milana Trojánka, přednosty Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Motol, je problém s nedostatečnou dostupností penicilinu globální. "Celosvětově máme omezené výrobní kapacity," uvedl na tiskové konferenci. Penicilin je vhodný zvláště pro své úzké spektrum působení.

Lékaři ho předepisují při streptokokových infekcích, protože má menší vliv na mikroflóru a je šetrnější k životnímu prostředí. Odborníci zdůrazňují, že úzkospektrální antibiotika mají nižší riziko vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům ve srovnání se širokospektrálními léky.

Vědci už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svět vstoupil do postantibiotické éry - nových antibiotik se vyrábí stále méně, a taková, která by neprohlubovala rezistenci, se neprodukují téměř vůbec. A ročně mezitím umírají miliony lidí.

Nejde přitom o nijak nový problém. Na AMR se upozorňuje desítky let, během kterých řada odborníků varuje před černými scénáři, které lidstvu hrozí. Například tým akademiků z Harvardu už v roce 2014 podle BBC uvedl, že rezistence na antibiotika by mohla za tři desetiletí zabíjet 10 milionů lidí ročně.

Dnes je to podle Valerie Giganteové, vedoucí týmu v rámci divize antimikrobiální rezistence WHO, více než 5 milionů lidí, tedy více než počet úmrtí na HIV, tuberkulózu a malárii dohromady.

Rezistence vůči antibiotikům dlouhodobě děsí lékařské experty, i proto se usilovně snaží najít řešení tohoto doslova vražedného problému. Harvard Medical School ve své predikci varoval, že v případě nejhorší varianty katastrofického fenoménu by mohlo do roku 2050 umírat 10 milionů lidí ročně.

V současné době se odhaduje, že asi 50.000 lidí umírá každý rok v Evropě a USA kvůli neléčitelným infekcím. Jen v Británii ročně umírá kvůli organismům odolným vůči antibiotikům nejméně 12.000 lidí, což je víc než na rakovinu prsu.

Smrtící bakterie se postupně přizpůsobují a daří se jim odolávat i vyšším dávkám antibiotik. Konkrétně vědci zkoumali bakterii e-coli, která v Petriho misce odolává stále větším dávkám léků. Stačily pouze dva týdny a vědci mohli zpozorovat, jak se malá skupina bakterií stala rezistentní vůči vyšší a vyšší dávkám antibiotik.

Problém ještě zhoršuje fakt, že tyto rezistentní bakterie pak plodí ještě odolnější kmeny. V případě, že bude rostoucí trend antibiotické rezistence pokračovat, pak by do poloviny 21. století mohlo zemřít až 10 milionů lidí ročně. Během pouhých tří desetiletí tak může být odolnost vůči antibiotikům smrtelnější než rakovina a onemocnění srdce. K podobnému závěru pak došli i další vědci.

Témata:  Vlastimil Válek ,  léky