Černý scénář, nebo reálná hrozba? Antibiotika dochází, zachránit by nás mohlo mateřské mléko

WHO zveřejnila seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení. Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik. Podle odborníků je přitom potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.

Jak ale poukazuje server IFLscience, Farmaceutický průmysl od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic. A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik, vysvětluje server.

Přesto prý ale existuje naděje – v Americe právě probíhají výzkumy zaměřené trošku odlišným směrem. Pokud budou vyvinuta nová antibiotika, měla by se zaměřit jen na některé části bakterií, které je obtížné změnit – třeba membrány. Bakterie se totiž antibiotikům přizpůsobují různými způsoby, díky kterým jsou pak odolnější. V jejich membránách například vznikají jakási „čerpadla“, které se umí antibiotik účinně zbavit, takže se lék nedostane až k cíli. Produkují enzymy, které přímo deaktivují nebo ničí antibiotika. A nejčastěji se přizpůsobují mutací nebo změnou tak, že je již antibiotika nedokáží zabít. 

Nové léčebné strategie by se tudíž neměly pokoušet najít nové léky, ale místo toho se snažit, aby se bakterie staly citlivější na antibiotika, která již máme. Útok na jejich čerpadla a enzymy je jeden z možných způsobů, vysvětluje server.

Jakkoliv to muže znít zvláštně, v tomto boji by lidem mohlo pomoci mateřské mléko. Vědci v něm totiž před několika lety v objevili proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji. Nedávno vyšlo najevo, že HAMLET působí i na bakterie. Některé zabije a jiné zase ovlivní tak, že se stanou zranitelnějšími antibiotiky. Zničit však dokáže pouze některé druhy bakterií. Mnoho důležitých druhů bakterií mlékem nebylo ovlivněno a přežilo.

HAMLET je tak účinný, že u bakterií zruší jejich rezistenci vůči antibiotikům. Způsobí, že se i tak odolné bakterie, jako jsou obávané „masožravé“ zlaté stafylokoky MRSA, opět stanou citlivými na antibiotika. Komplex by mohl navždy ukončit neustálý závod ve vývoji nových a silnějších antibiotik, které dokážou překonat rostoucí odolnost bakterií vůči starším preparátům. 

Jak dodává server, je třeba ještě provést celou řadu testů a provést klinické studie, v současné chvíli je tento výzkum pouze ve fázi přípravných studií. Přesto ale dává do budoucna lidem poměrně dobrou naději.

Témata:  léky,  nemoc,  lékaři,  vědci,  antibiotika