







"Odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra se vytváří při opakovaném použití a není podmíněna genetickými změnami, což je velmi důležité," řekl ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého Radek Zbořil.
Bakterie se nanostříbru brání pomocí speciálního proteinu flagelinu, který z okolních nanočástic vytvoří shluky. Antibakteriální vlastnosti nanostříbra jsou pak výrazně nižší. "Rezistenci lze poměrně snadno překonat přidáním látek, které potlačují tvorbu a uvolňování flagelinu. Ty jsou obsaženy například v extraktu z granátového jablka. Pokud se takový extrakt aplikuje společně s nanočásticemi stříbra, bakterie netvoří flagelin, čímž ztratí odolnost vůči účinkům nanočástic stříbra," uvedl vědec Libor Kvítek.
Kvůli rezistenci na antibiotika zemře v zemích EU ročně 25.000 lidí
15.11.2017 000 20:22Praha – Ročně jen v zemích Evropské unie na následky infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům zemře 25 tisíc lidí. Antibiotika, která byla dříve na konkrétní bakteriální infekce účinná…
Čtěte celý článekPodle děkana lékařské fakulty Univerzity Palackého a přednosty Ústavu mikrobiologie Milana Koláře může objev olomouckých vědců usnadnit stále těžší boj lékařů s bakteriálními infekcemi, na které přestávají zabírat antibiotika. "Rezistence bakterií je už natolik výrazná, že nám často zbývají k dispozici jedno či dvě antibiotika, která můžeme aplikovat, přitom to ale nemusí být nejvhodnější typy antibiotik," uvedl Kolář.
Bakterie se podle něj umí adaptovat na nové podmínky a právě nanostříbro by mohlo být účinnou zbraní. Nanočástice stříbra se nyní aplikují například na kanyly či katetry, aby tam zahubily bakterie, a důležitou roli hrají i při léčbě popálenin. V budoucnu by nanostříbro mohlo v nízkých koncentracích, které nepoškodí lidský organismus, zlepšit vlastnosti klasických antibiotik. "Má schopnost jako mávnutím kouzelného proutku obnovit účinnost antibiotik," řekl Kolář.
Olomoučtí vědci zároveň vyvinuli technologii chráněnou evropským i americkým patentem, která dovoluje ukotvit nanočástice stříbra silnou chemickou vazbou na různých materiálech včetně plastů, kovů či textilií. "Taková antimikrobiální úprava povrchů brání tvorbě bakteriálních filmů a o její využití už projevila zájem řada firem v Evropě," dodal Zbořil.