Vědci jsou na stopě největšímu objevu od dob penicilinu. Zachrání antibiotika?

Světová zdravotnická organizace (WHO) znejistila veřejnost, když před několika měsíci zveřejnila seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení.

Ve skutečnosti ale upozornila pouze na to, před čím lékaři dlouhodobě varují. Neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A objev penicilinu, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Dalších šest druhů bakterií řadí WHO do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority", jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.

Počet rezistentních kmenů ale stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Nejméně 30 procent předpisů na antibiotika ve Spojených státech byly napsány zbytečně. Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo.

Bakterie mohou zabíjet ve velkém

Loni v září odhadl jeden britský vědecký průzkum, že odolné bakterie mohou „do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně, stejně jako rakovina", připomněla AFP. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.

Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic. A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik.

Zatímco firmy usínají, bakterie se snaží o pravý opak. Využívají menší účinnosti antibiotik a mutují, některé však tak silně, že na ně žádný lék nepůsobí. To je případ například zmutované kapavky, která je neléčitelná, protože je odolná vůči antibiotikům. 

Nákaza, která sama o sobě v mnoha případech nemá žádné příznaky, může vést k zánětlivým onemocněním, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti. Infekce kapavkou také výrazně zvyšuje riziko infikování HIV. Jde patrně o důsledek oslabení a narušení povrchu sliznic, které kapavka způsobuje.

Případy rezistentní kapavky byly zaznamenány u tří lidí v Japonsku, Francii a Španělsku. Jedná se o případy, které mohou nakazit ostatní. Nákaza může být přenášena a tyto případy mohou být jen špičkou ledovce, protože systémy pro diagnostiku a hlášení neléčitelných infekcí v zemích s nižšími příjmy, kde je kapavka častější, chybí.

Farmaceutické firmy čeká nový souboj

Odborníky proto čeká doslova souboj o přežití lidstva. A první úspěchy už pomalu, ale jistě vyplývají na povrch. Vědci z univerzity ve Virginii možná možná našli řešení tohoto problému v dračí krvi, tedy v krvi komodského draka, jak je přezdíván varan komodský. Nejen, že jde o největšího plaza planety, jejich kousnutí je navíc mnohem nebezpečnější než uštknutí hada.

Sliny varana totiž obsahují prudký jed, kterým zvíře zabíjí svou kořist. Člověk pokousaný varanem proto musí okamžitě do nemocnice, jinak nemá naději na přežití. A právě toho by lékaři mohli využít.

Podle serveru The Economist obsahují sliny varana přes 50 druhů bakterií, sami tvorové jsou ale vůči nim imunní. Američtí vědci proto prozkoumali krev komodských draků a zjistili, že obsahuje látky, které by mohly sloužit jako podklady pro nová antibiotika.

První úspěch vědci hlásí už nyní. Varaní krev totiž podle dosavadních analýz obsahuje 48 doposud neznámých antimikrobiálních látek, z nichž zhruba čtvrtina by mohla být účinná v boji s řadou bakterií, které se vyskytují v nemocničním prostředí. Některé jsou například účinné proti stafylokokům, jiné proti zánětům močových cest nebo středního ucha.

V Americe ale probíhají výzkumy zaměřené i trošku odlišným směrem. Pokud budou vyvinuta nová antibiotika, měla by se zaměřit jen na některé části bakterií, které je obtížné změnit – třeba membrány. Bakterie se totiž antibiotikům přizpůsobují různými způsoby, díky kterým jsou pak odolnější. V jejich membránách například vznikají jakási „čerpadla“, které se umí antibiotik účinně zbavit, takže se lék nedostane až k cíli. Produkují enzymy, které přímo deaktivují nebo ničí antibiotika. A nejčastěji se přizpůsobují mutací nebo změnou tak, že je již antibiotika nedokáží zabít.

Jakkoliv to muže znít zvláštně, v tomto boji by lidem mohlo pomoci mateřské mléko. Vědci v něm totiž před několika lety v objevili proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji. Nedávno vyšlo najevo, že HAMLET působí i na bakterie. Některé zabije a jiné zase ovlivní tak, že se stanou zranitelnějšími antibiotiky. Zničit však dokáže pouze některé druhy bakterií. Mnoho důležitých druhů bakterií mlékem nebylo ovlivněno a přežilo.

HAMLET je tak účinný, že u bakterií zruší jejich rezistenci vůči antibiotikům. Způsobí, že se i tak odolné bakterie, jako jsou obávané „masožravé“ zlaté stafylokoky MRSA, opět stanou citlivými na antibiotika. Komplex by mohl navždy ukončit neustálý závod ve vývoji nových a silnějších antibiotik, které dokážou překonat rostoucí odolnost bakterií vůči starším preparátům. 

Možná máme řešení, zní z Británie

Zatím s posledním objevem přišli britští vědci, kteří tvrdí, že možná objevili nový penicilin. Výzkumníci ze Salfordské univerzity věří, že mají v rukou klíč k vyřešení bakteriální rezistence, a paradoxně se jim ho podařilo najít při výzkumu rakoviny. Hledali totiž způsob, jak zastavit nebo zpomalit růst buněk zhoubných nádorů a našli něco jiného, ale stejně cenného, při screeningu mitochondrií v rakovinných buňkách, jejichž energie pohání patologický proces růstu nádorů. 

Vědcům se totiž aktuálně podařilo vytvořit sloučeniny, které potlačují činnost mitochondrií. Vzápětí je ale napadlo, zda by tyto látky nedokázaly ničit i nebezpečné bakterie, a zjistili, že ano. Nové protinádorové látky, které vědci vytvořili za účelem klinického výzkumu, by tak mohly být i potenciálními antibiotiky.

Účinně totiž likvidují široké spektrum pěti typů běžných bakterií, včetně obávaných pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli), před kterými varuje WHO. Rovněž zjistili, že nová metoda zabíjí i patogenní kvasinky. A ačkoliv je brzy na to tvrdit, že je antibiotická krize zažehnána, vědci svému objevu naplno důvěřují. Přirovnávají jej na univerzitním webu k experimentům Alexandra Fleminga, který objevil penicilin. 

Témata:  vědci,  lékaři,  léky,  viry a bakterie,  antibiotika