Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. V reakci na oznámení o odstoupení, které v pátek učinily Spojené státy, to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj však nehodlá rozmístit v Evropě ani ve světě žádné rakety, pokud tak neučiní USA. Už před ruským prohlášením odmítl i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že by aliance měla v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. Čínská vláda vyzvala USA a Rusko, aby spor kolem INF vyřešily dialogem. Český premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Tomáš Petříček vyjádřili nad krokem obou velmocí lítost a zároveň naději, že se Moskva a Washington ještě domluví.
Spojené státy již v pátek oznámily odstoupení od smlouvy INF, kterou podle nich Moskva porušuje. Americkým krokem se spustila půlroční výpovědní lhůta, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.
"Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž," oznámil ruský prezident během schůzky s ministry zahraničí a obrany. Putin zároveň nařídil, aby ruští diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě s USA. Rozhovory podle něj nicméně Rusko nadále vítá.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že to není Moskva, kdo smlouvu INF porušuje, ale Washington. V rozporu s ní bylo podle něj mimo jiné umístění systému protiraketové obrany v Evropě.
Rusko chce po odstoupení od smlouvy INF vyvíjet nové zbraně včetně nadzvukové rakety středního doletu. Nehodlá se ale podle Putina nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení. Vytvoření zásadně nových raketových zbraní může trvat pět i více let, řekl agentuře RIA Novosti vědecký pracovník ruského Ústavu kosmické politiky Ivan Mojsejev.
Putin na dnešní schůzce také slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy.
Už před ruskou reakcí na páteční krok USA ubezpečil generální tajemník Severoatlantické aliance Stoltenberg, že NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. V pátek přitom právě k tomu vyzval polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.
Čínská vláda vyzvala USA i Rusko, aby spor kolem smlouvy vyřešily konstruktivním dialogem. Rozhodnutí americké vlády Peking kritizoval, mohlo by podle něj spustit "neblahé následky". Čínské ministerstvo zahraničí zároveň vyloučilo vyjednávání o novém vícestranném paktu, který by INF nahradil. Agentura AP připomněla, že americký prezident Donald Trump smlouvu INF vidí jako překážku pro vojenské soupeření s Čínou, která údajně investuje velké prostředky do vývoje balistických raket a střel s plochou dráhou letu o dlouhém doletu.
Český premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Tomáš Petříček vyjádřili naději, že obě velmoci se nakonec domluví a svět nebude muset čelit jaderné hrozbě i novým závodům ve zbrojení jako v době studené války. "Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat," sdělil Babiš ČTK. Petříček vyjádřil naději, že nakonec zvítězí rozum a obě strany naleznou konstruktivní řešení ještě před tím, než smlouva INF vyprší.
Témata: USA, Rusko, rakety, Ruská armáda
Související
19. listopadu 2024 13:06
18. listopadu 2024 21:21
18. listopadu 2024 17:25
16. listopadu 2024 14:58
15. listopadu 2024 11:01
14. listopadu 2024 21:48
