Nová vědecká studie byla zveřejněna v odborném časopise Geophysical Journal International. Zaměřila se na německé jezero Laacher See, které se nachází necelých čtyřicet kilometrů jižně od města Bonn.
Jezero, které je oblíbeným výletním cílem okolních obyvatel i turistů, je vulkanického původu. Vzniklo při erupci sopky před necelými 13 000 lety. Sopečný popel a materiál tehdy dokonce dočasně zahradil tok řeky Rýn. Následné protržení způsobilo pratsunami.
Podle doktora Torstena Dahma, který je spoluautorem studie, naznačuje jejich výzkum, že by se pod jezerem mohlo hromadit magma. Vědci však zatím nedokázali určit, zda stoupá výrazné množství a v jakých vrstvách země se nachází.
Laacher See caldera, bird’s eye view. Considered to be an "active" #volcano in Germany - interesting article by @SquigglyVolcano: https://t.co/7YNDSYVx9J Drone footage via https://t.co/oU1mIvWz4Z #volcanoes #geology ??️ pic.twitter.com/iGBUrr20gj
— Noche de Volcanes (@nochedevolcanes) January 27, 2019
Riziko výbuchu nicméně v nejbližší době nehrozí. „Ne nemyslíme si, že by se dalo dojít k takovému závěru,“ odpověděl Dahm na otázku stanice Deutsche Welle, zda se mají lidé aktuálně obávat. „A vlastně ani nečekáme erupci v blízké budoucnosti,“ dodal.
Vědci ve svém výzkumu vycházeli z dat, která jim poskytla nová síť seismických měřících zařízení. Těmi změřili „nízkofrekvenční mikrozemětřesení“, která jsou ve vulkanicky aktivních oblastech spojována s pohyby magmatu. „Pozorovaná zemětřesení a pokračující únik vulkanických plynů v okolí Laacherského vulkánu naznačují aktivní magmatický systém, který je možná propojený s horní vrstvou zemského pláště,“ stojí v popisu studie
„Ukazuje nám to, že zde probíhá aktivita a také magmatická aktivity,“ vysvětlil Dahm pro DW. „A je to vůbec poprvé, kdy máme přímé důkazy – přímé ve smyslu pozorování seismických signálů. Takže víme, že se to nyní skutečně děje,“ dodal.
Přestože vědci neočekávají, že by v blízké době hrozila erupce sopky, doporučují zlepšit některá opatření a provést další studie. „Jsou zde další důležité signály, které by měly být kontinuálně měřeny – například únik plynů, jejich chemické složení (…) nebo to, zda dochází k deformacím či pohybům povrchu,“ uvedl Dahm některé příklady.
Především je však třeba provést další výzkum, který by pomohl odhalit, jak velké riziko vulkán představuje. „Jednou z klíčových otázek je, zda se v povrchové vrstvě nacházejí magmatické rezervoáry nebo zda se nacházejí v hlubších vrstvách,“ vysvětlil spoluautor studie v rozhovoru. „K tomu, abychom mohli porozumět riziku, které vulkán představuje, je velice důležité mít tyto informace“.
