Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak proběhl neúspěšný atentát na vůdce Islámského státu?

První veřejné vystoupení Abu Bakr al-Baghdádího, vůdce Islámského státu
První veřejné vystoupení Abu Bakr al-Baghdádího, vůdce Islámského státu
Foto: Reprofoto YouTube

V lednu mělo v Sýrii dojít k pokusu o atentát na vůdce teroristické organizace Islámský stát. Nyní se objevily nové detaily, které přibližují, co se vlastně v Sýrii stalo. Očitý svědek popsal dvoudenní intenzivní bitvu, na jejímž konci byli vzbouření džihádisté popraveni.

Deník Guardian přinesl čerstvé informace o pokusu o atentát, při němž se někteří zahraniční bojovníci Islámského státu pokusili zabít vůdce organizace Abú Bakra al-Bagdádího. Události popsal očitý svědek, který utekl ze stále se zmenšující džihádistické enklávy.

Jumah Hamdi Hamdan tvrdí, že k pokusu o atentát došlo již v září loňského roku, tedy o tři měsíce dříve, než uváděly zpravodajské informace. „Viděl jsem ho na vlastní oči,“ popsal pro The Guardian. „Byl ve vesnici Kešma kde se ho v září pokusili bezvěrci zmocnit.“

„Boje byly velmi intenzivní, mezi domy měli vykopané tunely. Byli to převážně Tunisané, zabito bylo velké množství lidí,“ uvedl Hamdan. Po tomto incidentu se prý Bagdádí přesunul do Baghúzu, kde se v současné chvíli brání poslední radikálové. Na začátku ledna však uprchl někam do okolní pouště, kde se podle představitelů Syrských demokratických sil (SDF) stále skrývá.

Velitelé SDF tvrdí, že se k zářijovému boji přidali i další zahraniční bojovníci Islámského státu, včetně lidí z Alžírska a Maroka. „Byl to skutečně tvrdý střet, po kterém poražené „exkomunikovali,“ sdělil jeden z velitelů známý pod přezdívkou Adnan Afrini. „Stalo se to v polovině září a byl to skutečně velmi vážný pokus o zabití nebo zajetí Bagdádího. Nemyslíme si, že by se teď nacházel ve městě (v Baghúzu).“

Podle Hamdana se Bagdádí ve městě několik měsíců skrýval obklopen svými bodyguardy. „Pokoušel se být nenápadný a necestoval s nimi po městě, ale my jsme všichni věděli, kde je. Používal starého červeného Opela,“ řekl. Islámský stát po nezdařeném pokusu o atentát vypsal odměnu na hlavu údajného strůjce útoku, zahraničního bojovníka a veterána organizace Abú Muatha al-Džazárího.

V Baghúzu se od soboty vede finální bitva mezi jednotkami Syrských demokratických sil podporovanými mezinárodní koalicí v čele se Spojenými státy a několika stovkami nejzkušenějších džihádistů. „Jsou velmi odhodlaní a neplánují odejít,“ popsal situaci jeden z kurdských velitelů. „Včera jsem zabrali dvě budovy a v noci jsme z nich byli opět vytlačeni,“ přiblížil zuřivost bojů.

Očekává se, že po porážce na otevřeném bojišti přejde organizace ke guerillové strategii. Podle různých odhadů se v Sýrii a Iráku nadále nachází možná až desítky tisíc islamistických bojovníků. Ti mohou být rozptýlení a bez centrálního velení, nadále však budou představovat vážnou hrozbu. Afrini si uvědomuje, jak náročné bude bojovat s islamisty, kteří se ukrývají ve svých komunitách. „Bude to vyžadovat zpravodajskou válku na lokální úrovni. Nebude to jednoduché,“ sdělil Guardianu.

Témata:  Islámský stát Sýrie Kurdové Abú Bakr al-Bagdádí terorismus

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.