Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orwellovský zákon ve Velké Británii? Za shlédnutí teroristické propagandy nyní hrozí až 15 let za mřížemi

Propagandistické video islámského státu
Propagandistické video islámského státu
Foto: Reprofoto YouTube

Podle nového zákona může být uživatel internetu odsouzen až k patnáctiletému trestu odnětí svobody, pokud navštíví online obsah s teroristickou propagandou. Kritici včetně OSN varují, že jde o radikální zásah do občanské svobody, podle zastánců však poskytne zákon nový nástroj pro stíhání nebezpečných radikálů.

Zákon, který přijala britská vláda a minulý týden formálně odsouhlasila královna, zavádí výrazně tvrdší přístup, než bylo zvykem. Dosud platná opatření kriminalizovala například fyzické schraňování, stahování nebo šíření podobných materiálů. Podle nové úpravy legislativy však bude teoreticky stačit, když člověk jednou navštíví stránku s teroristickou propagandou, aby mohl být odsouzen k patnáctiletému odnětí svobody.

Inspektor OSN již v polovině minulého roku varoval, že se tímto krokem britská vláda blíží kriminalizaci „myšlenkového zločinu“. Tento termín, v anglickém originále „thought crime“, vymyslel spisovatel George Orwell. Popisuje provinění, které člověk nespáchal, ale pouze o něm přemýšlel.

Původní návrh zákona přitom počítal s tím, že bude muset člověk navštívit propagandu „ve třech nebo více nezávislých případech“, toto pravidlo však bylo z finální podoby legislativy vypuštěno. Podle deníku Independent, který o zákonu informoval, se tak „jediné kliknutí stává nelegálním“.

Nový zákon by se neměl vztahovat na novináře, odborníky a lidi, u nichž „není důvod předpokládat“, že chtěli konkrétní stránky navštívit, přesto však představuje značný zásah do dosud platného právního systému. Podle představitelů bezpečnostních složek, které deník oslovil, budou případy posuzovány jednotlivě a zákon by měl sloužit především ke stíhání extrémistů, u nichž je podle dnes platného právního rámce policie bezradná.

Ministr bezpečnosti Ben Wallace minulý měsíc informoval poslance, že má nová legislativa pomoci stíhat zahraniční bojovníky. Dokument nicméně neumožňuje retrospektivně postihovat stovky britských občanů, kteří se přidali k Islámskému státu a již se vrátili zpátky do Velké Británie.

„Na západě zápasíme se vzrůstající hrozbou zahraničních bojovníků, kteří běžně nacházejí útočiště v rozpadlých státech,“ sdělil. „Členové parlamentu jsou oprávněně rozhořčeni situací, kdy se zahraniční bojovníci vracejí domů a my je nemůžeme stíhat, protože je získávání důkazů o jejich hlubším a komplexnějším zapojení do zločineckých aktivit velmi komplikované.“

Podle kritiků zákona však dosavadní legislativa vyhovovala. „Tento zákon představuje velkou hrozbu pro lidská práva,“ komentovala pro Independent Corey Stoughtonová z neziskové organizace Liberty. „Zbytečně rozšiřuje již existující protiteroristickou legislativu, zavádí tvrdé postihy za nejasně definované zločiny spojené s vycestováním do zahraničí a brouzdáním po internetu. Hrozí, že se z myšlenkových zločinů stane realita.“

Sajid Javid, britský ministr vnitra, nicméně zákon obhajuje. „Udržovat lidi v bezpečí je mým prvořadým úkolem a tento důležitý kus legislativy nám v tom pomůže,“ řekl.

Témata:  terorismus Islám Londýn Velká Británie Islámský stát internet

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.