Jak se z ikony homosexuálů Martiny Navrátilové stal vyvrhel

Co Navrátilová prohlásila? Před Vánocemi se tenisová legenda pustila do nového trendu v ženském vrcholovém sportu. V něm se čím dál více prosazují transgender sportovci. „Nemůžete jen tak sama sebe prohlásit za ženu a rázem tak soutěžit se ženami. Musí existovat nějaké standardy, a to, že má někdo penis, ale bude soutěžit s ženami, těmto standardům zkrátka neodpovídá,“ napsala tehdy na svůj Twitter. Již tehdy se ozvali aktivisté a přátelsky vyzývali Navrátilovou, aby přehodnotila svoje stanovisko.

A Navrátilová se skutečně začala věcí zabývat a něco si o ní zjistila. A k překvapení všech se v něm ještě utvrdila a spustila ještě větší kanonádu: „Muž se rozhodne být ženou, bude užívat hormony, pokud to tedy daná sportovní organizace vyžaduje, potom všechny soutěže vyhraje, třeba si i vydělá spoustu peněz. Jenže potom se rozhodne, že změní své rozhodnutí, protože třeba bude chtít své vlastní děti… Je to šílené, podle mě je to podvádění. Jsem ráda, když mohu podpořit transsexuální ženu v jakékoliv podobě, kterou upřednostňuje, ale nebyla bych ráda, kdybych proti ní měla hrát. Nebylo by to fér,“ napsala ve svém komentáři Navrátilová.

A tentokrát rozpoutala bouři. Proti ní se postavili nejen trans gender sportovkyně ale i organizace, kterým dlouho propůjčovala svoji tvář. Organizace Athlete Ally, která se věnuje podpoře LGBT sportovců a sportovkyň, se ji okamžitě zbavila. Vysvětlení je klasické. Výroky Navrátilové jsou „transfobické, založené na nesprávné interpretaci vědeckých poznatků a faktů a podporují nebezpečné mýty, které vedou k trvalé diskriminaci transsexuálních lidí prostřednictvím diskriminačních zákonů, nenávistných stereotypů a nepřiměřeného násilí,“ uvádí ve svém prohlášení organizace.

„Trans ženy jsou prostě ženy. Tečka. Nevybraly si to! Měly by mít stejný přístup ke sportu jako ostatní ženy,“ uzavírá autoritativně odůvodnění konce spolupráce s legendou homosexuální komunity organizace. Má však pravdu? A je to skutečně vědecky podložené? V rovině moderních progresivních společenských věd je prohlášení v naprostém souladu s poznatky jimi hlásanými. Pohlaví je podle nich jen společenský konstrukt, a každý může být tím, čím chce být a podle toho, jak se cítí. Pokud se muž cítí jako žena je to tedy žena a basta! Přes to vlak nejede.

Pak je tu ovšem „pseudověda“ zvaná biologie, která moderní vědecká zjištění, například od expertů z genger studies, často rozporuje. I když trans gender sportovkyně užívají léky, které ji snižují hladinu testosteronů v těle, tedy pokud to sportovní organizace požadují, stále je tu jiný vývoj těla, svalů, kostí nebo i jiné vstřebávání kyslíku krví. Navíc pokud sportovkyně 10-20 let intenzivně sportuje jako muž, je v prostě jiné kondici než její konkurentky.

I výsledky tomu nasvědčují. Házenkářka Hannah Mounceyová je dnes hvězdou australského ženského týmu, který se díky ní probojoval na mistrovství světa. Ovšem ještě jako Callum odehrála 22 zápasů za mužskou reprezentaci a už tehdy měla kvůli své dvoumetrové postavě a 110 kilogramy živé váhy respekt. A co teprve mezi ženami.  Cyklistka Jillian Beardenová v roce 2016 zvítězila na Tour de Tuscany v rekordním čase. I přes věk 39 let se mistryní Austrálie ve vzpírání roce 2017 stala Laurel Hubbardová, dříve Gavin, která uzvedla 145 kilogramů a všechny kolegyně nechala za sebou.  Nechvalně se proslavila transsexuální bojovnice MMA Fallon Foxová, která v zápase oponentce těžce poranila očnici. Celkem se do ringu postavila šestkrát. Prohrála jen jednou. Třikrát uštědřila knokaut.  

Přírodu prostě nelze ošálit a transgender sportovkyně nezapřou svoje genetické dědictví. Martina Navrátilová pouze konstatovala zjevný fakt. Transgender ženy mají právo sportovat, ale není to díky jejich genetické výbavě vůči soupeřkám fér.  Na to neumí její odpůrci najít argument, a tak místo nich nálepkují, osočují a vylučují. Opět se nám tu objevují dogmata, o kterých se nesmí přemýšlet natož mluvit. Leč tentokrát je cílem útoku někdo, bez koho by žádné organizace na podporu LGBT sportovců nebyly.

Byla to právě Navrátilová, kdo šel jako jeden z prvních sportovců s pravdou o své sexualitě ven. Byla to právě Navrátilová, kdo se jako první byl za práva sexuálních menšin. Vinit ji z transfobie a homofobie je více než směšné. Je to naprosto kontraproduktivní. A pokud si myslí, že to LGBT sportovcům pomůže, je na omylu. Opět to jen povede k dalším předsudkům vůči menšině a k nechuti k aktivistům.     

Témata:  homosexuálové,  transsexualové,  Martina Navrátilová,  tenis,  sport