Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron má obavy z demonstrantů? Protest žlutých vest na Champs-Elysées byl zakázán

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzské úřady zakázaly sobotní demonstraci takzvaných žlutých vest na třídě Champs-Elysées a v jejím okolí v centru Paříže. Francie o víkendu očekává už 19. pravidelné protivládní protesty, které se konají vždy hlavně v sobotu.

Policejní prefektura dnes oznámila, že zóna zákazu demonstrací zahrnuje i prezidentský Elysejský palác a Národní shromáždění. V minulosti protestní průvody vedly i k parlamentní budově a často se tam odehrávaly potyčky mezi protestujícími a pořádkovými silami.

Too many people don’t understand what has been happening in France since November and what is at stake. This new #GiletsJaunes section of our website pulls together a series of analyses, reports and translations.#YellowVests #capitalism #revolthttps://t.co/OJm3ObcvXI pic.twitter.com/YZDAzJ8T0r

— Winter Oak (@WinterOakPress) 20. března 2019

Při minulé mobilizaci protestujících se dějištěm střetů stala i samotná třída Champs-Elysées, kde radikální odpůrci hospodářské a sociální politiky prezidenta Emmanuela Macrona drancovali obchody.

Příznivci hnutí žlutých vest protestují proti vládě a prezidentovi Macronovi každou sobotu od 17. listopadu loňského roku. Původně byl jejich hněv namířen proti plánovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí měnily. Nyní kritizují žluté vesty mnoho různých aspektů reformní politiky současné vlády.

Témata:  Paříž demonstrace v Paříži policie Francie Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.