Počet jaderných hlavic ve světě se loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Uvádí se to ve zprávě, kterou dnes zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Podle jeho odhadu měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea 13.865 kusů jaderných zbraní, což je o 600 méně než loni. Zároveň však tyto země svůj arzenál modernizují a v případě Číny, Indie a Pákistánu velikost tohoto arzenálu roste.
"Ve světě je méně jaderných zbraní, ale jsou novější," řekl ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI Shannon Kile.
Explore the world's nuclear weapons in this interactive feature from Martin Hedström and @JonasOlsson_ of @svtnyheter.Read the SIPRI Press Release: https://t.co/cZWL3dqx4g https://t.co/MfD4stVsXE
— SIPRI (@SIPRIorg) 17. června 2019
Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent jaderných zbraní. Tyto země tak plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START II) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a podle Kilea se v době velkého napětí mezi oběma jadernými velmocemi nevede "žádná vážná diskuse o jejím prodloužení".
Bez nové smlouvy "nebude žádný omezující nástroj, například posílání zbraní do vesmíru," řekl začátkem června ruský prezident Vladimir Putin. Sdělil také, že "nad hlavou každého z nás budou jaderné zbraně". "Nyní s námi nikdo nevyjednává," dodal.
Znepokojení nad tím, že se nevedou žádná jednání, vyjadřují také američtí demokraté. Dopis osmi členů Kongresu ze začátku června nabádá neudělat "velkou chybu ve strategické stabilitě a bezpečnosti", protože jestliže smlouva vyprší, "bude Rusko schopno rychle svůj jaderný arzenál navýšit, čímž přinutí k témuž zbytečnému a nákladnému jednání i USA".
Podle svazu Arm Control Association mají USA 6550 a Rusko 6850 jaderných hlavic. "Za současné situace není nejmenší šance dospět k jakékoli nové dohodě," myslí si Alexandr Chramčichin z ruského institutu politických a vojenských studií.
Příští rok to bude 50 let od uplatňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), považované za základní kámen světového pořádku v jaderných zbraních. Jejich množství bylo na vrcholu v 80. letech, kdy jich bylo na 70.000, a od té doby se jejich počet radikálně snížil.
Kile ale upozornil na několik znepokojujících faktorů. Patří k nim hromadění jaderných zbraní na obou stranách indicko-pákistánské hranice, což zvyšuje nebezpečí, že se konflikt vedený konvenčními zbraněmi bude nakonec řešit zbraněmi jadernými. Dále se jaderným zbraním obecně přikládá stále větší význam. Platí to zejména pro USA, které těmto zbraním připisují stále větší roli při vojenských operacích a také v diskusi o národní bezpečnosti.
"Vzdalujeme se od toho, kde jsme byli před pěti lety, kdy byly jaderné zbraně odsunuty na okraj na celém světě," řekl Kile. Celosvětová snaha o odzbrojení utrpěla také letošním vypovězením smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany USA i Ruska.
Témata: jaderné zbraně, smlouva START, USA, Vladimír Putin, Rusko
Související
23. listopadu 2024 15:04
14. listopadu 2024 11:15
18. října 2024 20:06
14. října 2024 10:12
30. září 2024 18:30