reklama

V reakci na rozhodnutí unijních zemí, aby se novou šéfkou Evropské komise (EK) stala nynější německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová a předsedou Evropské rady belgický premiér Charles Michel, to dnes napsal portál Politico. Oslavy v zemích visegrádské čtyřky (V4), kterou tvoří Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko, zdůvodnil Politico tím, že v čele EK mohl stanout pro toto vůči Bruselu kritické uskupení někdo mnohem horší - nynější místopředseda EK Frans Timmermans. Server zároveň poznamenal, že radost ve tvářích Středoevropanů nemusí dlouho vydržet.

Timmermanse považuje Varšava s Budapeští za ryzí zosobnění bruselského šťouralství, neboť neustále upozorňoval na ohrožení právního státu v Maďarsku i Polsku. Podle portálu Politico k Timmermansovi chová nelibost i český premiér Andrej Babiš, který se do problémů s unijním právem rovněž může brzy dostat. Brusel se o Babiše zajímá v souvislosti s dotacemi a možným střetem zájmů.

Problematický by jako předseda Evropské komise byl i kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber, kterého představitelé unijních zemí na summitu odmítli. Nepřijatelný byl Weber například pro maďarského premiéra Viktora Orbána. Důvodem je to, že evropští lidovci v březnu pozastavili členství Orbánově vládní straně Fidesz. Weber se také netajil kritikou právních poměrů v Maďarsku.

Na von der Leyenové konzervativci ze střední Evropy oceňují to, že má sedm dětí, je zbožná a v roli ministryně obrany byla šetrná. Domnívají se proto, že s ní bude možné snadněji vyjít, než by to bylo v případě Timmermanse a Webera. Orbán o německé kandidátce hovoří jako o vítězství pro region a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki, který Timmermanse označil za krajního levičáka, zase prohlásil, že je dobrou volbou.

Politico se ale domnívá, že své nadšení by měla Varšava i Budapešť mírnit. Dosluhující předseda Evropské rady Donald Tusk totiž řekl, že Timmermans zůstává a nikam neodchází, pravděpodobně zůstane v křesle místopředsedy EK. Rovněž není zatím očividné, že by EK pod vedením von der Leyenové nějak výrazně změnila své směřování.

Server dále připomněl, že von der Leyenová měla v minulosti spory s Maďarskem i Polskem. Například v roce 2017 ocenila účastníky protestů proti polské vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) a v roce 2015 v rozhovoru s televizí CNN označila nasazení vodních děl v Maďarsku proti běžencům snažícím se překonat hranici ze Srbska za nepřijatelné.

Ani Michel nebude pro střední Evropu podle portálu Politico bezproblémový. Loni totiž pohrozil zemím, které odmítají žadatele o azyl, což je postoj V4, že by mohly být vyloučeny ze schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol.

Loading...

1 komentář (Poslední 04.07. 06:26) Napište svůj názor

reklama