Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlík si odpyká doživotí, znásilnil a uškrtil dívku (†14). Zločin šokoval Německo

Věznice
Věznice
Foto: Pixabay

Německý soud dnes na doživotí poslal do vězení Iráčana, který loni znásilnil a zavraždil 14letou dívku. Informovala o tom agentura DPA. Případ v zemi vyvolal velké pobouření a proces provázel velký zájem médií.

Soud ve Wiesbadenu ve verdiktu zdůraznil závažnost činu 22letého žadatele o azyl Aliho B., který tak podle DPA nemůže počítat s možností předčasného propuštění po odpykání 15 let.

Ve verdiktu soud konstatoval, že má za prokázané, že mladý muž loni v květnu v lesíku u wiesbadenské městské části Erbenheim znásilnil a poté zavraždil školačku Susannu z Mohuče. Její tělo bylo nalezeno 6. června ve vyhloubené díře nedaleko kolejí. Dívku podle obžaloby uškrtil poté, co mu pohrozila, že kvůli znásilnění půjde na policii. Po vraždě z jejího mobilu ještě napsal její matce krátkou zprávu, která měla vyvolat dojem, že Susanna je v Paříži.

Po vraždě odjel Ali s rodiči do Iráku, kde ho ale tamní úřady zadržely a vydaly zpět do Německa. K vraždě se přiznal již v Iráku a poté znovu v Německu, zároveň ale popřel, že by ji znásilnil. Tvrdil, že s pohlavním stykem souhlasila.

Případ v Německu znovu rozproudil debatu o azylové politice. Řada politiků v této souvislosti varovala před populismem a paušálním obviňováním migrantů.

Témata:  vražda,  Německo,  uprchlíci,  věznice

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.