Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hlad a bída na postupu. Dopady klimatických změn jsou hrozivější, než se čekalo

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Světu by se při pokračování současných trendů nepodařilo naplnit dva hlavní cíle dohodnuté v rámci OSN pro rok 2030: eliminovat extrémní chudobu a nedostatek potravin. Konstatuje to analýza OSN zveřejněná v úterý. Počet lidí živořících s denním rozpočtem pod jedním dolarem a 90 centy (43 Kč) sice klesá, ale ne dostatečně rychle, a hladovějících lidí dokonce v posledních letech přibývalo. V obou případech pokroku brání hlavně klimatické změny, píše agentura AP.

Nová zpráva OSN mapuje plnění 17 cílů, které světoví lídři přijali v roce 2015. Autoři zmiňují i jistá pozitiva, například 49procentní pokles v úmrtnosti dětí v období od roku 2000 do 2017 nebo skutečnost, že 90 procent světové populace má nyní přístup k elektřině.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky Liou Čen-min ale na tiskové konferenci řekl, že před mezinárodním společenstvím stále stojí "kolosální" výzvy. Nejnaléhavější je podle něj boj s klimatickými změnami, které prý mohou "ovlivnit pokrok učiněný za poslední desetiletí" v eliminaci chudoby a zlepšování kvality života po celém světě.

Nejvýrazněji se podle Lioua klimatické změny odrážejí na zemědělství, což je pro vývoj počtu hladovějících lidí klíčový faktor. OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí.

Liou tento vývoj hodnotil jako tragédii pro mezinárodní společenství. Nejhorší je podle nové zprávy situace v subsaharské Africe, kde mezi lety 2014 a 2017 přibylo zhruba 42 milionů podvyživených obyvatel.

Podíl lidí žijících v extrémní chudobě sice v roce 2018 podle OSN klesl na 8,6 procent globální populace, vymýtit tento fenomén se ale zřejmě do roku 2030 nepodaří. Pokles se začíná zpomalovat a analýza odhaduje, že s mizivým denním rozpočtem bude stále hospodařit šest procent obyvatelstva planety. "Extrémní chudoba se dnes dotýká hlavně venkovského obyvatelstva. Čím dál víc ji prohlubují násilné konflikty a klimatické změny," píše se v dokumentu.

Progress towards eradicating poverty continues, but the pace has slowed down. We need major shifts in policy to #EndPoverty by 2030. More in the #SDGreport: https://t.co/doqUaFGQib #SDGs #GlobalGoals pic.twitter.com/U4n2ZDjZBx

— UN DESA (@UNDESA) 9. července 2019

Experti OSN také varují před zrychlujícím se úbytkem biodiverzity, přičemž "riziko vyhynutí druhů se za posledních 25 let zhoršilo o téměř deset procent". Investice do do fosilních paliv přitom podle zprávy zůstávají vyšší než investice do "klimatických opatření".

"Je naprosto zjevné, že k tomu, abychom spustili sociální a ekonomickou transformaci potřebnou pro dosažení cílů na rok 2030, potřebujeme mnohem hlubší, rychlejší a ambicióznější reakci," komentoval závěry generální tajemník OSN António Guterres.

Témata:  chudoba OSN (Organizace spojených národů) EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.