Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hlad a bída na postupu. Dopady klimatických změn jsou hrozivější, než se čekalo

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Světu by se při pokračování současných trendů nepodařilo naplnit dva hlavní cíle dohodnuté v rámci OSN pro rok 2030: eliminovat extrémní chudobu a nedostatek potravin. Konstatuje to analýza OSN zveřejněná v úterý. Počet lidí živořících s denním rozpočtem pod jedním dolarem a 90 centy (43 Kč) sice klesá, ale ne dostatečně rychle, a hladovějících lidí dokonce v posledních letech přibývalo. V obou případech pokroku brání hlavně klimatické změny, píše agentura AP.

Nová zpráva OSN mapuje plnění 17 cílů, které světoví lídři přijali v roce 2015. Autoři zmiňují i jistá pozitiva, například 49procentní pokles v úmrtnosti dětí v období od roku 2000 do 2017 nebo skutečnost, že 90 procent světové populace má nyní přístup k elektřině.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky Liou Čen-min ale na tiskové konferenci řekl, že před mezinárodním společenstvím stále stojí "kolosální" výzvy. Nejnaléhavější je podle něj boj s klimatickými změnami, které prý mohou "ovlivnit pokrok učiněný za poslední desetiletí" v eliminaci chudoby a zlepšování kvality života po celém světě.

Nejvýrazněji se podle Lioua klimatické změny odrážejí na zemědělství, což je pro vývoj počtu hladovějících lidí klíčový faktor. OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí.

Liou tento vývoj hodnotil jako tragédii pro mezinárodní společenství. Nejhorší je podle nové zprávy situace v subsaharské Africe, kde mezi lety 2014 a 2017 přibylo zhruba 42 milionů podvyživených obyvatel.

Podíl lidí žijících v extrémní chudobě sice v roce 2018 podle OSN klesl na 8,6 procent globální populace, vymýtit tento fenomén se ale zřejmě do roku 2030 nepodaří. Pokles se začíná zpomalovat a analýza odhaduje, že s mizivým denním rozpočtem bude stále hospodařit šest procent obyvatelstva planety. "Extrémní chudoba se dnes dotýká hlavně venkovského obyvatelstva. Čím dál víc ji prohlubují násilné konflikty a klimatické změny," píše se v dokumentu.

Progress towards eradicating poverty continues, but the pace has slowed down. We need major shifts in policy to #EndPoverty by 2030. More in the #SDGreport: https://t.co/doqUaFGQib #SDGs #GlobalGoals pic.twitter.com/U4n2ZDjZBx

— UN DESA (@UNDESA) 9. července 2019

Experti OSN také varují před zrychlujícím se úbytkem biodiverzity, přičemž "riziko vyhynutí druhů se za posledních 25 let zhoršilo o téměř deset procent". Investice do do fosilních paliv přitom podle zprávy zůstávají vyšší než investice do "klimatických opatření".

"Je naprosto zjevné, že k tomu, abychom spustili sociální a ekonomickou transformaci potřebnou pro dosažení cílů na rok 2030, potřebujeme mnohem hlubší, rychlejší a ambicióznější reakci," komentoval závěry generální tajemník OSN António Guterres.

Témata:  chudoba OSN (Organizace spojených národů) EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.