Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ničení památníků ze sovětské éry? Dle ukrajinského soudu je to v pořádku

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto YouTube

Ukrajinský ústavní soud potvrdil platnost zákona o likvidaci politického dědictví komunismu, jehož soulad s ústavou zpochybnila skupina několika desítek poslanců. Takzvaný "zákon o dekomunizaci", který zahrnuje i zákaz symboliky a propagace nacismu, schválil kyjevský parlament v dubnu 2015. Od té doby zmizely z ukrajinských měst stovky soch a pomníků ze sovětské éry, několik měst a stovky obcí změnily název.

Podle stěžovatelů, mezi nimiž byli většinou poslanci proruského Opozičního bloku, zákon potlačuje svobodu slova a je v rozporu s demokratickými normami a mezinárodními právními standardy.

Ústavní soud, který se stížností zabýval přes dva roky, jejich argumenty odmítl. Konstatoval, že propagace komunismu je pokusem očistit totalitu a popřít ústavní zásady a demokratické hodnoty. Zákon podle soudců chrání nově nabytou ukrajinskou státnost.

Po schválení zákona bylo na Ukrajině rozhodnuto o přejmenování šesti velkých měst, téměř 300 menších obcí a devíti okresů, které nesly názvy někdejších bolševických vůdců nebo sovětských funkcionářů. Rozchod se sovětskou minulostí doprovázela v ukrajinském parlamentu bouřlivá rozprava i občasné šarvátky.

Témata:  Ukrajina,  komunismus,  Sovětský svaz

Aktuálně se děje

26. září 2026 11:28

Veronika Arichteva se s fanoušky podělila o nepíjemný zážitek

Herečka Veronika Arichteva se dlouhodobě angažuje v osvětě zaměřené na výchovu nejmenších a ochranu dětských práv. Ve svých veřejných vystoupeních se pravidelně vymezuje proti fyzickým trestům, nadměrné moci dospělých i vystavování dětí na internetu. Tuto problematiku nedávno otevřela v podcastu Pokec Bowl, kde popsala svůj osobní zážitek z minulosti. Na veřejnosti se totiž musela přímo zastat cizího dítěte.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.