Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jedete do Chorvatska autem? Řidiči si musí dávat pozor

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Automobil je nejčastějším dopravním prostředkem pro cestu na dovolenou u moře s rodinou. Ovšem na piráty silnic v oblíbeném Chorvatsku zvědaví nejsou a tamější policie uvozuje, že zpřísnila tresty za dopravní přestupky.

„Pokuta ve výši od 10 000 do 20 000 HRK (přibližně 35 000 až 70 000 korun), nebo 60 dní vězení, nebo v případě zopakování přestupku zákaz činnosti na 6 měsíců či zvýšení negativních bodů ze 3 na 6 a dočasné zadržení vozidla,“ varuje řidiče policie na Slovensku prostřednictvím svého Facebooku.

Takovéto tresty jsou připraveny pro řidiče, kteří například poruší povolenou rychlost v obci o více než 50 km/h, za řízení pod vlivem alkoholu, odmítnutí podrobit se zkoušce na přítomnost alkoholu nebo řízení v protisměru a nedovoleném směru jízdy na dálnici.

Chorvatská policie přitvrdila i u méně závažných přestupků. Za překročení rychlosti v obci od 30 do 50 km/h je pokuta od 3 000 do 7000 HRK a zadržení řidičského oprávnění na 3 měsíce. Stejný trest čeká řidiče, kteří nezastaví na přechodu pro chodce.

Přestupkem je soustavná jízda po dálnici v levém pruhu a je trestána pokutou 1000 HRK a stejnou sumu zaplatí řidič i za jízdu bez použití bezpečnostního pásu.

Výše je uveden jen částečný seznam těch nejčastějších přestupků podle chorvatské policie. Chorvati zpřísnění trestů zdůvodňují zhoršující se bezpečnostní situací na tamějších komunikacích.

Témata:  Chorvatsko,  doprava,  policie,  řidiči

Aktuálně se děje

25. září 2026 10:47

Ewa Farna vyděsila fanoušky kolapsem během natáčení SuperStar

SuperStar se po letech vrátila na televizní obrazovky v Česku a na Slovensku i s hvězdnou porotou. Její součástí je také Ewa Farna, kterou před kamerami potkaly velmi nepříjemné chvíle. Co se stalo? 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.