Ekonomově tvrdí, že mají výhodný systém, jak vyřešit migrační krizi

Krizi zvládnout lze

Bahar s odkazem na Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že počet uprchlíků na celém světě od roku 2012 neustále roste a dosáhl již 15 milionů. V reakci na to OSN 13. června oznámilo, že se pokusí příští rok přesídlit 170 tisíc uprchlíků, což by byl rekordní počet.

Jak ale Bahar následně vysvětluje, uprchlíků je stále méně než na začátku 90. let minulého století, a to zejména s ohledem na přepočet celkového počtu uprchlíků na milion lidí. Ti byli přitom během nadcházejících 10 až 15 let absorbováni v různých zemích po celém světě; v roce 2005 byl počet uprchlíků od roku 1990 nejnižší.

„To znamená, že pokud budou snahy o řešení současné migrační krize správně koordinovány, budou realizovatelné," vysvětluje a uvádí, že je v případě současné migrační krize třeba poučit se z minulosti.

Plán ekonomů

Následně poukazuje na již existující plán řešení migrační krize, se kterým na základě rozsáhlého výzkumu přišli ekonomové Jesús Fernandez-Huertas Moragas z Autonomní univerzity v Madridu a Hillel Rapoport z Pařížské ekonomické školy.

Tento systém se nazývá Systém vyměnitelných kvót na přijímání uprchlíků (Tradable Refugee-Admission Quota System – TRAQS). Bahar vysvětluje, že staví na již zavedených a osvědčených ekonomických modelech, zejména na práci nositele Nobelovy ceny Alvina Rotha.

Ten navrhoval zlepšení výsledků zavedením mechanismu, který by umožnil přizpůsobení nabídky poptávce na základě „nedokonalých informací, jako je výběr školy nebo transplantace ledvin".

TRAQS navrhuje podobný systém aplikovat i pro uprchlické kvóty. „Nejprve by se každé zemi přiřadila kvóta na základě schválených parametrů, jako je její velikost, míra nezaměstnanosti a počet žádostí o azyl v minulých letech."

„Následně by země měly možnost kvóty vyměnit v závislosti na tom, jestli jsou ochotny přijímat uprchlíky, nebo jestli raději chtějí financovat jiné země, aby to udělaly místo nich," vysvětluje.

Migrační krize jako příležitost

Sami autoři vysvětlují, že každá země může uprchlíkům a jejich ochraně pomoci dvěma způsoby: „udělením víz, nebo finančně".

Třetím faktorem, který by TRAQS zohlednil, by byly preference samotných uprchlíků. Těm by nejprve bylo v náhodném pořadí vyhověno v jejich nejvíce preferované zemi, až by se naplnila kapacita té země; následně by byli přidělováni do druhé země v pořadí atd.

Jak Bahar následně vysvětluje, toto řešení by pomohlo v krátkodobém měřítku, ale i v tom dlouhodobém, protože emigranti často hrají důležitou roli pro své domovské země. Migranti by proto podle něj jak krátkodobě, tak dlouhodobě pomohli v rozvoji jejich domovské země a zabránili by tak další migraci.

„Každá krize přináší příležitosti. Koordinovaná snaha o vyřešení současné krize nejen přímo ovlivní současnost a budoucnost uprchlíků a jejich rodin, ale je potenciálně prospěšná i pro rozvoj jejich zemí v dlouhodobém hledisku," dodává.

Témata:  USA,  uprchlíci,  ekonomika