Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev řeší problém s rumunskou menšinou. Ti žádají prezidenta o autonomii

Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Foto: president.gov.ua

Kyjev - Kyjev musí začít řešit problém s rumunskou menšinou. Shromáždění ukrajinských Rumunů napsalo dopis prezidentovi Petru Porošenkovi, ve kterém ho žádá, aby oblasti se souvislým rumunským osídlením přiznal autonomní status.

Půlmilionová menšina ukrajinských Rumunů žije v historické oblasti Bukoviny při hranicích s Rumunskem a Moldavskem, zejména v pohraniční Černovické oblasti. Bukovina připadla po rozpadu Rakousko-Uherska Rumunsku, v letech 1940-44 severní část území zabral Sovětský svaz a přičlenil ho k Ukrajinské sovětské republice. Po rozpadu SSSR se severní část Bukoviny stala součástí Ukrajiny, jih historické země je součástí rumunské župy Suceava.

Šéfku rumunské komunity Dorina Chirtoacaová ve výzvě prezidentovi argumentuje příslibem hlavy státu poskytnout autonomii krymským Tatarům, kteří v podmínkách ruské anexe jen obtížně hájí své národní zájmy. Autonomie přiznaná Rumunům by prý obdobně vytvořila záruky potřebné k ochraně jejich identity.

"Naše země byla až do roku 1944 územím Rumunska. Naši předkové stovky let žili v severní Bukovině a vytvářeli kulturu a národní bohatství tohoto kraje. Dnes jsme přitom zbaveni základních práv a svobod," uvádí ve výzvě Chirtoacaová.

Její organizace hodlá výzvu zaslat i Evropské unii, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a dalším institucím, uvádějí Ukrajinski Novyny.

Témata:  Ukrajina Rumunsko Petr Porošenko

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.