Rakousko v problémech? Roste tam vliv tureckého islámu

„Volba etnického Turka do čela Islámské náboženské komunity v Rakousku (Islamischen Glaubensgemeinschaft in Österreich, IGGiÖ), tedy skupiny, která reprezentuje většinu muslimů v zemi, je napadána jinými muslimskými skupinami, podle kterých roste vliv Turecka na islám praktikovaný v Rakousku," nastiňuje situaci v Rakousku Kern.

Autor poukazuje na fakt, že do čela IGGiÖ byl zvolen Ibrahim Olgun (28) narozený v Rakousku, ale s vazbami na turecký stát. V čele vystřídá dalšího Turka, Fuata Sanaca (62), který organizaci vedl 5 let. Sanacovi turecké autority spílaly, protože pomohl rakouské vládě vypracovat nový islámský zákon (Islamgesetz), který si klade za cíl podporovat „islám s rakouským charakterem." Zákon, který byl vyhlášen v únoru 2015, usiluje o snížení vnějšího vměšování tím, že zakazuje zahraniční financování mešit, imámů a muslimských organizací v Rakousku. Zdůrazňuje také, že rakouské právo musí mít přednost před islámským právem šaría - pro všechny muslimy žijící v zemi.

Muslimové v Rakousku se dostávají pod vliv Turecka

Pozorovatelé se proto teď obávají, že Olgun - člen Tureckem financované Turecko-islámské unie pro kulturní a sociální spolupráci v Rakousku (ATIB), vlivné skupiny, který zákon o islámu napadla u rakouského Ústavního soudu, by mohl využít své nové pozice a zvýšit vliv Turecka nad muslimy v Rakousku.

Poukazuje také na fakt, že podle stanov IGGiÖ může v čele stanout osoba, která má nejméně 35 let, tato klauzule však byla v prosinci tajně zrušena. Hassan Mousa, vedoucí Arabské náboženské obce v Rakousku (Arabischen Kultusgemeinde in Österreich) se domnívá, že byl Olgun zvolen „nedemokratický" a "protizákonně". Dodal, že jeho vazby na ATIB posunou IGGiÖ dále směrem k Turecku.

ATIB přitom v zemi provozuje asi 60 mešit, které prý přímo řídí atašé pro náboženské záležitosti tureckého velvyslanectví ve Vídni. Imámové těchto mešit jsou navíc tureckými úředníky. Navíc je tato organizace, stejně jako její protějšek v Německu, financována tureckým úřadem vlády pro náboženské záležitosti.

Tento islám volá po přísném oddělení záladnách hodnot

"Berlínský odborník na Turecko Ralph Ghadban varuje, že islám, který je hlásán v Turky kontrolovaných mešitách v Evropě, je založen na 'šaría islámu se silnými tureckými nacionalistickými podtexty'. Zároveň prý volá po 'přísném oddělení od západních individualistických hodnot'," píše se v textu. Navíc má prý ATIB silné vazby na skupinu Milli Görüs - vlivné islamistické hnutí bojující proti muslimské integraci do evropské společnosti.

Olgun, který se dostal do čela IGGiÖ, studoval v Turecku na univerzitě v Ankaře. Tam přislíbil, že bude reprezentovat všechny muslimy z Turecka. Olgun trvá na tom, že nebude loutka tureckého prezidenta Erdogana a nedovolí, aby byl ovlivňován ATIB. Až do nedávné doby, však vedl pro ATIB „mezináboženský dialog", což je klíčový způsob šíření islámu na Západě tím, že vylíčí ho jako náboženství míru a tolerance.

Olgun také byl „inspektorem pro islámskou náboženskou výuku" ve Vídni, kde pracoval na tom, aby zajistil, že se muslimské děti učí tu verzi islámu, která splňuje všechny normy stanovené tureckou vládou. Organizace IGGiÖ, kterou teď povede, zastupuje více než 250 muslimských obcí napříč Rakouskem, a stará se o státem financované islámské náboženské vzdělání v rakouských veřejných i soukromých školách.

V roce 2030 budou muslimové tvořit 10 procent rakosuké populace

Například v roce 2014 organizace vydala za peníze státu učebnice pro formální výuku islámu pro všechny veřejné základní školy po celé zemi. Texty mají být založeny na „bezpečných a uznávaných zdrojích islámu", jejich cílem je „přenést islám do života studentů." V únoru 2016 také vídeňská univerzita zveřejnila studii, podle které jsou islámské školky v hlavním městě ovládány „intelektuálními a politickými salafistickými islamisty", kteří přispívají k „teologicky motivované izolaci" muslimských žáků.

„Muslimští studenti nyní převyšují počet římskokatolické studentů na druhém stupni základních škol i na středních školách ve Vídni. Oficiální statistiky také ukazují, že muslimští studenti brzy převýší i počet katolíků ve vídeňských základních školách. Data potvrzují masivní demografický a náboženský posun v Rakousku, tradičně římsko-katolické zemi," připomíná analytik.

Olgun všechnu kritiku odmítá. „Říká se, že jsem příliš mladý, že jsem prodlouženou rukou tureckého státu. To není pravda. Narodil jsem se v Rakousku Vyrostl jsem tady a jsem rakouským občanem jsem.... nejsem turecký státní úředník," tvrdí. Olgunovi stoupenci říkají, že je čas na „generační výměnu" v IGGiÖ, protože rakouská muslimská komunita je mladá a rychle rostoucí.

Muslimská populace v Rakousku nyní přesahuje 500.000 (asi 6% z celkové populace). V roce 1990 to bylo podle odhadů jen 150.000 (asi 2% populace). Podle nedávných odhadů se očekává, že muslimská populace do roku 2030 dosáhne poštu 800,000 (9,5%).

Témata:  Islám,  Rakousko,  muslimové