Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dánsko by chtělo uprchlíky rychle nahnat do práce, odbory ale nesouhlasí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Tomáš Zdechovský

Kodaň – Dánská vláda ve čtvrtek uzavřela dohodu s tamními odbory a zástupci podniků, která by měla uprchlíkům pomoci zapojit se do národní pracovní sily. Odbory se ale bojí, že o práci na jejich úkor přijdou dánští pracovníci. Informoval server The Local.

Klíčovým prvkem dohody je takzvané „základní integrační vzdělávání" (IGU). To má za cíl poskytnout uprchlíkům v krátké době pracovní příležitosti a zaručit plat mezi 50 a 120 dánskými korunami za hodinu, tedy asi 180 až 430 českých korun.

Projekt IGU může trvat až dva roky a uprchlíci se v rámci vzdělávání budou moci zúčastnit aktivit vedoucích k rozvoji praktických dovedností nebo vzdělávacích kurzů v délce až 20 týdnů.

Společnosti, které zaměstnávají uprchlíky v rámci režimu IGU, mohou získat finanční bonus až do výše 40.000 korun (145.000 českých korun) v případě, že je uprchlíky budou zaměstnávat dva roky.

Uprchlíci, kteří se do projektu zapojí, nebudou po tu dobu zaregistrováni na úřadech práce, navíc ti, kteří získají pracovní místo budou mít zajištěno v rámci dané obce také ubytování.

Premiér Lars Løkke Rasmussen ocenil dohodu jako zářný příklad „dánského modelu". „Zaměstnání je klíčem k integraci. Proto je nezbytné, abychom rychleji dostali uprchlíky do práce tak, aby se stali zdrojem, a ne přítěží, pro naši společnost," uvedl v oficiálním prohlášení. „Dohoda je součástí naší silné tradice, kdy spoluprací s pracovním trhem můžeme společně řešit složité společenské otázky," dodal.

Dřívější součástí těchto třístranných rozhovorů bylo větší zaměření na pracovní uplatnění uprchlíků. Pokud by byl tento prvek uveden do praxe, znamenalo by to, že by se samosprávy měly soustředit na zapojení uprchlíků do práce a to i na úkor učení se dánského jazyka.

Premiér otevřeně přiznal, že Dánsko má špatnou pověst týkající se uplatnění uprchlíků na trhu práce. V roce 2015 ukázala analýza Svazu dánských zaměstnavatelů, že tři ze čtyř uprchlíků, kteří přišli do Dánska kolem roku 2000, byli o deset let později stále bez práce.

Ne všichni jsou ale dohodou nadšeni. Vůdce dánských lidovců Kristiansand Thulesen Dahl ji označil za „smutnou". „Opět se věnujeme zvláštnímu zacházení uprchlíků, které preferujeme před Dány. Nová levná pracovní síla se blíží," uvedl.

„Tato dohoda bude znamenat, že obce budou moci uprchlíkům za práci platit 49 korun za hodinu. A já se obávám, že uvidíme, že řada lidí dostane výpověď," obává se předseda odborové organizace FOA Dennis Kristensen, podle kterého takové opatření nejtvrději dopadne právě na dánské pracovníky.

Témata:  Dánsko uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.