Ať se to Rusku líbí nebo ne, Ukrajinu v NATO chtějí všechny státy, prohlásil Stoltenberg

Lídr NATO tvrdí, že všichni členové obranné aliance souhlasí s tím, že "Ukrajina se stane členem". Podle serveru Jerusalem Post dodal, že se "všichni spojenci shodují, že Moskva nemá právo veta proti rozšiřování NATO."

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do Moldavska na summit Evropského politického společenství (EPC), kde uvedl, že Ukrajina je připravena do NATO vstoupit. "Čekáme, kdy bude NATO připraveno. A myslím, že bezpečnostní záruky jsou velmi důležité nejen pro Ukrajinu, ale i pro naše sousedy, pro Moldavsko - kvůli Rusku a jeho agresi na Ukrajině a potenciální agresi pro jejich část Evropy," řekl podle CNN.

Stoltenberg už v úterý v norském Oslu zdůraznil, že o případném ukrajinském členství v alianci rozhodne Kyjev společně s členskými státy, nikoliv Rusko. Řekl, že Putinova agresivní válka znamená konec světa, jak ho známe a zmínil, že spojenci z NATO poskytli Ukrajině zásadní a rozhodující vojenskou pomoc, přičemž očekává další oznámení před a během červencového summitu v litevském Vilniusu.  

"Nesmíme dovolit prezidentu Putinovi, aby nadále omezoval evropskou bezpečnost, proto potřebujeme rámec, který zajistí dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny," poznamenal generální tajemník NATO.

Zelenskyj si je ale dlouhodobě vědom toho, že dokud bude Ukrajina ve válce s Ruskem, vyhlídky na členství v NATO jsou nízké. "Jsme realisté, víme, že během války nebudeme v NATO," řekl podle agentury Ukrinform Zelenskyj po nedávném setkání s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexandrem De Croomem v sídle Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu.

"Chceme ale velmi jasný signál, že po válce v NATO budeme," dodal. Ukrajina tlačí na možnost přijetí do NATO od zahájení ruské invaze v únoru 2022. Integraci považuje za jedinou skutečnou záruku své bezpečnosti.

Ukrajina má zkušenosti, ale i válečný stav

Před několika týdny před zasedáním kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že se Ukrajina členem aliance stane, uvedla agentura Reuters. Dodal ale, že to nebude hned a je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. 

"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl už tehdy Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný. Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze.

Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.

Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.

"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.

"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskem by se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.

"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.

Problémem může být Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán ale dřívější prohlášení Stoltenberga zpochybnil a reagoval na něj na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy.

Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory.

NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém.

"Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico.  

Témata:  Ukrajina,  NATO (Severoatlantická aliance),  Jens Stoltenberg