reklama

Jeden přítel si ještě stále pamatuje poslední myší epidemii. Hlodavci obsadili jeho dům ve městě Dubbo v Novém Jižním Walesu. Byly jich stovky, a byli všude. Prolézali pode dveřmi, hlučně pobíhali po půdě, zanechávali za sebou odpudivý zápach - v neposlední řadě tím, že hynuli v nedostupných dutinách. Odpověděl brutální pastí vytvořenou z lepícího papíru. Myši se k němu přilepily a on je topil v kbelíku. Dodnes si pamatuje tu hrůzu, jak kvílely.

V současné myší invazi přitom lidé vynalezli celou řadu dalších důmyslných metod k likvidaci hlodavců.

Když ve většině železářství došly komerční pasti, lidé začali improvizovat. Někdo plní kbelíky vodou, jejich okraje potírá rostlinným olejem a do vody vkládá návnadu v podobě arašídového másla. Myši pochoutce nemohou odolat, kluzký okraj kbelíku se jim pak stane osudným.

Lidé doporučení pro boj s hlodavci také sdílejí.

"Sádra v mouce myš nakonec zabije, ale dávám přednost tomu, abych viděla, kde chcípne, abych se mohla zdechliny zbavit," říká Sue Hodgeová, uklízečka z městečka Canowindra, které se nachází asi tři hodiny jízdy severně od metropole Canberry. Hodgeová proto dává přednost pastím, byť nejsou spolehlivé. Domnívá se, že některé myši, které nazývá "lehkonohými", mohou návnadu olíznout a vyváznout živé.

Někteří místní farmáři také proměnili v pasti celé přepravní kontejnery. Trik spočívá v nalákání stovek myší k jedné straně, a pak jejich nahnání skrze návnadu na druhý konec, kde je čeká utopení v nádrži. Je to však obtížné a vzhledem k počtům zúčastněných myší nedostatečné, takže někteří upřednostňují průmyslový jed.

Vláda Nového Jižního Walesu v reakci na myší invazi vyhradila 50 milionů australských dolarů (přes 810 milionů Kč) na granty pro chemickou látku zvanou bromadiolon, která se někdy označuje jako "napalm na myši". Problém je v tom, že otráví i všechno ostatní a zničí ekosystém. Přípravek zabije myši do 24 hodin, ale zůstává aktivní měsíce a dostává se do potravinového řetězce, jelikož predátoři pojídají otrávenou kořist. Australský regulační úřad proto odmítl vydat povolení k jeho používání na některých místech.

Objevují se ovšem i další návrhy.

Gavin Smith z Australské národní univerzity považuje za dobrý prostředek proti přemnoženým hlodavcům hady, kteří jsou jejich přirozenými predátory. Domnívá se, že by plazům mělo být umožněno vykonávat jejich přirozenou činnost. Háček tohoto holistického pohledu ale tkví v tom, že už to dělají - objevují se zprávy, že hadi v Austrálii letos díky hojnosti myší výrazně ztloustli. A hlodavci se množí dál.

Myši se v Austrálii v poslední době rozmnožují - dalo by se říct jako králíci - jelikož skončilo sucho a přívalové deště přinesly hojnou úrodu. Vydatné plodiny přitom znamenají dobré krmivo pro hlodavce. A pro hady.

Je tu však ještě jiný faktor - tak trochu zpětný ráz zemědělského pokroku. Půda se dnes díky zlepšení zemědělských metod využívá mnohem intenzivněji. Secí stroje jsou tak přesné, že dokážou sázet osivo s přesností na několik milimetrů mezi loňská stébla, takže je není třeba odstraňovat. A tento bohatý porost je ideální pro myši a hady. Pokrok zkrátka něco stojí.