Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Biden říká: Je jasné, že Putin válku nevyhraje. Palbu raketami na Rusko zatím ale nepovolí

Joe Biden
Joe Biden
Foto: The White House

Diskuse o využití raket dlouhého doletu od spojenců pro údery do ruského vnitrozemí pokračují, přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tento krok neustále tlačí.

Britský premiér Keir Starmer a americký prezident Joe Biden se v pátek rozhodli odložit rozhodnutí o možnosti poskytnutí západních raket Ukrajině pro útoky na ruské vnitrozemí.

Po schůzce s prezidentem Bidenem, britský premiér Keir Starmer oznámil, že „vedl rozsáhlou diskusi o strategii“, ale dodal, že „schůzka nebyla o konkrétním povolení pro rakety“. Jak hlásí agentura AFP, očekávalo se, že Starmer během setkání bude tlačit na Bidenův souhlas s posláním britských raket Storm Shadow na Ukrajinu pro útoky na ruské území. Po schůzce však Starmer uvedl, že on a Biden budou pokračovat v diskusi „s širší skupinou jednotlivců“ na Valném shromáždění OSN v New Yorku za dva týdny.

Přestože Biden během setkání prohlásil, že „je jasné, že Putin tuto válku nevyhraje“, stále váhá s vyhověním urgentní žádosti Ukrajiny o použití amerických raket dlouhého doletu proti ruskému území. Američtí představitelé se obávají, že rakety by měly jen omezený vliv na ukrajinskou vojenskou operaci a zároveň chtějí chránit zásoby munice USA.

Jiný ukrajinský politik vyjádřil svůj názor na Putinovo varování, že NATO by bylo „ve válce“ s Ruskem, pokud by Ukrajině umožnilo používat rakety dlouhého doletu.

Oleksij Hončarenko ze strany Evropská solidarita řekl BBC, že západní lídři musí používat „jazyk síly“ – což je vše, čemu Vladimir Putin rozumí.

Včerejší prohlášení popisuje jako "vydírání" a dodává, že "už jsme to viděli mnohokrát, je to starý trik KGB".

Pro kontext: KGB byla bezpečnostní služba bývalého Sovětského svazu, pro kterou Putin pracoval. FSB, která vyhostila šest britských diplomatů, je široce považována za jednu z jejích nástupnických organizací. Putin je také bývalým šéfem FSB.

Hončarenko mi říká: „Ale (Putin) vidí, že bohužel západní země skutečně nejsou ve své pozici silné a váhají nad rozhodnutím dát Ukrajině možnost útočit na vojenské cíle na ruském území.

"Cítí tuto slabost jako predátor. Tak se sem snaží tlačit a snaží se ohrozit svobodný svět."

"Jediný jazyk, kterému Putin rozumí, je jazyk síly, takže to je jazyk, kterým by s ním měl svobodný svět mluvit. Žádná jiná možnost nebude fungovat."

V posledních měsících Ukrajina neustále tlačila na své západní partnery, aby jí umožnili používat rakety dlouhého doletu proti ruskému území. Ruské vedení, včetně prezidenta, však varovalo, že uvolnění těchto zbraní by znamenalo, že NATO vstupuje do přímé války s Ruskem.

Na pátečním setkání se také probíraly otázky války v Gaze. Británie nedávno pozastavila dodávky zbraní do Izraele kvůli obavám, že by mohly být použity k porušení mezinárodního humanitárního práva. Spojené státy, hlavní vojenský a diplomatický podporovatel Izraele, tento krok odmítly. Biden a Starmer se shodli na podpoře Izraele, ale zároveň zdůraznili „naléhavou potřebu dohody o příměří a potřebu, aby Izrael udělal více pro ochranu civilistů v Gaze“.

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Joe Biden Keir Starmer (labouristi)

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.