Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že USA budou stát v otázce Krymu na straně Ukrajiny a budou usilovat to, aby se Rusko zodpovídalo z agrese vůči Ukrajině. O prohlášení Bílého domu informovala agentura Reuters.
"Spojené státy americké neuznávají a nikdy neuznají Ruskem deklarovanou anexi Krymu, budou stát na straně Ukrajiny a vystupovat proti ruskému agresivnímu jednání. Budeme pokračovat ve snaze přivést Rusko k odpovědnosti za jeho agresi a porušování (práva) na Ukrajině," sdělil Biden.
Bidenova administrativa už dala najevo, že stále přehodnocuje zahraniční politiku USA vůči Rusku, Číně a dalším klíčovým oblastem poté, co současný prezident převzal v lednu otěže po svém předchůdci Donaldu Trumpovi.
V lednu hovořil Biden se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem po telefonu. V rozhovoru šéf Bílého domu naléhal na Putina nejen v otázce suverenity Ukrajiny, ale vyjádřil také znepokojení nad uvězněním předního ruského kritika Kremlu Alexeje Navalného. Mluvil též o údajném vměšování do loňských amerických voleb a o masivním hackerském útoku, který loni zasáhl řadu amerických úřadů a z něhož mnozí experti podezírají Rusko.
Bílý dům své prohlášení k ruskému postupu na Krymu zveřejnil v době výročí obsazení poloostrova neoznačenými vojáky v únoru 2014.
"Před sedmi lety Rusko porušilo mezinárodní právo a normy, podle nichž se k sobě navzájem chovají moderní země," upozornil Biden. "Znovu opakujeme prostou pravdu: Krym je Ukrajina," stojí v prohlášení.
Ruský parlament 1. března 2014 schválil záměr ruského prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu armádu kvůli údajné potřebě chránit životy tamních Rusů. Nový šéf proruské autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov po rozhodnutí ruského parlamentu požádal Putina o pomoc.
Pro připojení Krymu k Rusku se 16. března v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. USA ani Evropská unie hlasování neuznávají. Krymský parlament následující den vyhlásil nezávislost poloostrova a požádal o připojení k Rusku. Putin následně podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, Moskva reagovala vlastními sankčními kroky.
Konflikt na východě Ukrajiny mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vojsky si od jara 2014 vyžádal přes 14.000 mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá.
Velké boje na Donbasu utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo udržet. Tehdejší krize dodnes hluboce ovlivňuje vzájemné vztahy západních zemí a Ruské federace.
Související
25. ledna 2026 11:54
24. ledna 2026 19:25
24. ledna 2026 16:46
19. ledna 2026 10:44
18. ledna 2026 19:26
13. ledna 2026 19:11
