"Vím, že obě strany chtějí napětí uvolnit a silně na ně naléhám, aby tak udělaly," řekl dnes Borrell v Bruselu před začátkem schůzky ministrů zahraničí zemí Evropské unie. "Musejí se vrátit k dialogu, musejí překonat tendenci k bojům v ulicích," uvedl.
Současnou vlnu protestů vyvolalo sobotní zatčení bývalého policisty, který minulý měsíc společně s dalšími etnickými Srby odešel z funkce. Kosovští Srbové opustili svá místa v kosovských institucích včetně policie na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Toto opatření je ve své podstatě snahou o prosazení kosovských zákonů i v severním Kosovu, kde žijí z většiny Srbové a kde má Priština jen omezený vliv.
I dnes kamiony a další velké automobily blokují několik hlavních silnic vedoucích ke dvěma hraničním přechodům mezi Kosovem a Srbskem. Oba přechody byly pro dopravu uzavřeny.
Polští vojáci, kteří jsou součástí mise OSN v Kosovu (UNMIK), dnes ve vsi Rudare nedaleko Mitrovice monitorují situaci na jednom ze šesti zablokovaných míst. Silnici tam zatarasila nákladní auta se štěrkem, píše agentura Reuters. V této etnicky smíšené oblasti policisté vyzbrojení automatickými puškami hlídají volební kancelář, kde na strážce pořádku minulý týden zaútočili srbští demonstranti a rozbili část oken v budově. Ve většinově srbských oblastech na severu Kosova se o nadcházející neděli měly konat místní volby kvůli tomu, že starostové složili funkci. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová-Sadriuová je ale kvůli narůstajícímu napětí přeložila na duben.
Mise EU k prosazování práva v Kosovu (EULEX) v sobou informovala, že jedno z jejích obrněných aut zasáhl zábleskový granát, nikomu se nic nestalo. Borrell tento incident označil za nepřijatelný.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, které ale tento krok neuznalo a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50.000 Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Srbské bezpečnostní síly nejsou v Kosovu přítomny od roku 1999, kdy Bělehrad ztratil nad svou jižní provincií kontrolu v důsledku náletů NATO.
