reklama

Čaputová to dnes řekla na konferenci o zahraniční a evropské politice, kterou zorganizovalo i slovenské ministerstvo zahraničí.

"Je krátkozraké si myslet, že krize by pominula, i kdyby byly nepřiměřené ruské požadavky Ukrajinou akceptované. Ty požadavky se týkají i nás a našeho práva svobodně si vybrat, kam chceme jako země patřit," uvedla Čaputová.

Podle hlavy slovenského státu si Rusko shromažďováním velké vojenské síly na hranicích s Ukrajinou vynucuje diskusi o vymezení sfér vlivu v Evropě.

Rusko požadovalo především záruky, že se Ukrajina nestane členskou zemí Severoatlantické aliance a že USA a NATO nerozmístí útočné zbraně u hranic Ruska.

Podle Čaputové v době zmíněné napjaté situace zaznívají na Slovensku pochybnosti o zahraniční a bezpečnostní orientaci země. "Následky vidíme i v průzkumech veřejného mínění - slábnutí důvěry v mezinárodní instituce, kterých jsme součástí, příklon části veřejnosti k nedemokratickým režimům, vysoká míra nedůvěry v instituce státu, ignorování odborníků," řekla Čaputová. Dodala, že bez podpory veřejnosti nebude zahraniční politika země úspěšná.

Podle dřívějších průzkumů veřejného mínění si například 44 procent Slováků myslí, že za napětí mezi Ukrajinou a Ruskem jsou zodpovědné Spojené státy a NATO. Rusko za původ napětí označilo zhruba 35 procent dotazovaných. Většina obyvatel Slovenska se zase postavila proti uzavření dohody mezi Slovenskem s USA o spolupráci v obraně. Proti dokumentu, který minulý týden schválil slovenský parlament, v zemi vystupuje také opozice včetně bývalého premiéra Roberta Fica.