České prezidentské volby jsou podle listu The New York Times (NYT) důležité ani ne tak pro to, co přinesou, jako spíše pro to, co ukončí; a sice éru dosavadního "excentrického a tvrdě pijícího" prezidenta, který se často dostával do sporů s českou vládou a evropskými spojenci kvůli své snaze o sbližování s Ruskem a Čínou.
Bez ohledu na to, který ze dvou finalistů - bývalý generál NATO Petr Pavel (35,40 procenta hlasů) a miliardář a expremiér Andrej Babiš (34,99 procenta) - nakonec zvítězí, "odchod Miloše Zemana, českého prezidenta poslední dekády, by měl zahraniční vztahy země vrátit na jednoznačně prozápadní cestu", míní NYT, podle kterého si Pavel i Babiš přejí bližší vztahy se Západem a NATO.
Deník konstatuje, že role českého prezidenta je především ceremoniální, ale Zeman ji využíval a podle svých kritiků i zneužíval, aby z Pražského hradu učinil alternativní centrum zahraniční politiky zaměřené na budování vztahů spíše s Východem než se Západem.
"Jen několik dní před tím, než v pátek začalo první kolo voleb, měl Zeman videokonferenční hovor s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který Prahu vyzval, aby 'aktivně podporovala' vztahy Číny s východní a střední Evropou; což je něco, co není pravděpodobné, až Zeman v březnu formálně odejde," píše americký list.
Na to, až Zemanova éra končí, se tak těší i český ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož to přinese novou šanci a zásadní nový impuls české zahraniční politice. "Zemanova éra skončila a bez ohledu na to, kdo vyhraje, se situace změní. Škodil české zahraniční politice. Byl více otevřený Východu, více otevřený Rusku a Číně," říká podle NYT v podobném duchu politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.
Deník připomíná, že česká vláda v čele s Petrem Fialou je silným podporovatelem Ukrajiny. Zeman, zděšený ruskou invazí na Ukrajinu, podle deníku v posledních měsících dává najevo menší nadšení pro úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale zároveň udržuje vřelé vztahy s jeho nejbližšími evropskými přáteli - maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kteří jsou autoritářskými vůdci.
V kontrastu ve Zemanem jsou finalisté prezidentské volby podle NYT zaměřeni spíše na Západ než na Východ, i když oba zahájili svou kariéru v komunistickém Československu a byli členy komunistické strany. Babiš, který byl politickým spojencem Zemana, se krátce před volbami setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a sice má dobré vztahy s Orbánem, ale během působení v úřadu premiéra nedával najevo žádné sympatie vůči Rusku. Pavel se zase stal šéfem českého generálního štábu a poté stanul v čele vojenského výboru NATO, připomíná deník.
Témata: Miloš Zeman, noviny a tisk
Související
19. února 2026 13:25
18. února 2026 21:03
17. února 2026 16:51
1. února 2026 21:54
31. ledna 2026 16:52
30. ledna 2026 20:24
