Česko a Polsko pomohou s ochranou slovenského nebe, ministři podepsali dohodu

Bratislava se po únorové invazi Ruska na Ukrajinu rozhodla předčasně ukončit provoz bitevníků MiG-29 ze sovětské éry a objednané nové americké stíhačky F-16 Slovensko ještě nedostalo. Není vyloučeno, že Slováci své migy předají Ukrajině.

Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Čeští letci takto opakované působili na Islandu a v Pobaltí.

Dohodu na tzv. Air Policingu podepsali ministři obrany na slovenské vojenské letecké základně Kuchyňa, kde jsou o tomto víkendu mezinárodní letecké dny SIAF 2022. Součástí programu dvoudenní akce je také veřejné rozlučka s migy, které slovenská armáda používala.

České letectvo nebude kvůli ostraze Slovenska vyčleňovat letouny navíc

České letectvo nebude kvůli ostraze slovenského nebe vyčleňovat letouny navíc. I nadále budou neustále držet pohotovost dva stíhací letouny Gripen a další bude v záloze. Kdyby gripeny musely zasahovat až ve východní části Slovenska, použily by přídavné nádrže, případně by tankovaly za letu. Armáda to dnes uvedla na svém webu www.army.cz.

Dohodu o ochraně slovenského nebe dnes podepsali zástupci Česka, Slovenska a Polska. Česká a polská letadla se budou o slovenský vzdušný prostor starat od začátku září, kdy Slovensko uzemní své stíhačky Mig-29. Ostrahu převezmou do doby, než Slovensko do své výzbroje zavede nakupované americké stroje F-16. Dohoda zatím platí do konce roku 2023.

Podle armády vyslání českých stíhačů umožňuje mezivládní smlouva mezi Českem a Slovenskem z roku 2017. Dnes podepsaná deklarace ochranu vzdušného prostoru potvrzuje i s některými detaily.

Pokud bude potřeba zásah českých strojů, na Slovensko poletí ze své domovské základny v Čáslavi. "Důvodem je geografická blízkost našich států a také nedostatek nadzvuků. Při počtu 14 gripenů si můžeme dovolit jejich dislokaci na cizí území pouze jednou za tři roky, což už máme pro letošek splněno," uvedl velitel 21. základny taktického letectva Čáslav Jaroslav Míka. Čeští stíhači jsou od dubna do konce září nasazeni při ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí.

České letectvo kvůli ostraze slovenského nebe nebude vyčleňovat další piloty nebo stíhačky. Podle Míky budou ochranu vzdušných prostorů Česka i Slovenska zajišťovat dva gripeny a jeden bude v záloze. Armáda uvedla, že aby české stroje dolétly až na opačný konec Slovenska, vybaví je buď přídavnými nádržemi, nebo dotankují za letu z tankerů, které by vyslalo NATO.

O tom, zda k případnému narušiteli vzlétnou polské nebo české stroje, bude rozhodovat alianční velitelství v německém Uedemu, a to podle vzdálenosti od letadla, u kterého bude potřeba zasáhnout. Podle Míky tato pravomoc přísluší veliteli, kterým bývá dvou nebo tříhvězdičkový generál. České gripeny by pod slovenské velení přešly pouze v případě hrozby teroristického útoku nebo při vyhlášení konceptu Renegade. Ten vznikl po 11. září 2001 a brání, aby se jakékoliv letadlo stalo teroristickou zbraní.

Míka dodal, že na ochranu vzdušného prostoru jsou čeští piloti vycvičeni a neustále se na něj připravují. "Je to naše neustálá mise, kterou plníme od 12. března 1999, kdy jsme vstoupili do NATO," poznamenal.

Pokud bude potřeba, Slovensko poskytne například palivo nebo letové navigační službu. Uhradí rovněž veškeré náklady související s ostrým vzletem. "Servis bude zabezpečován domovskou, tedy čáslavskou základnou. Případná příprava letounu k opakovanému vzletu na území Slovenska může být provedena samotným pilotem, popřípadě slovenským leteckým personálem, který je k tomuto účelu zaškolen v rámci takzvaného cross servicingu," dodal Míka.

Témata:  Slovensko,  Armáda České Republiky