Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína má nového velitele raketových sil, osud předchůdce je nejasný

Čínská armáda
Čínská armáda
Foto: China Military

Čína má nového velitele raketových sil, které si prochází složitým obdobím. Jsou totiž nyní předmětem vyšetřování kvůli podezření z korupce. Do funkce byl prezidentem Si Ťin-pchingem jmenován Wang Chou-pin, který v posledních třech letech sloužil jako velitel námořnictva. Nyní bude mimo jiné dohlížet na jaderné zbraně.

Podle počtu aktivních příslušníků je čínská armáda tou největší na světě, připomněla agentura Bloomberg. Peking si i díky její síle dělá územní nároky na Tchaj-wan, ačkoliv je na něm tento ostrov od roku 1949 de facto nezávislý. Konkrétně hrozí pevninský stát invazí v případě faktického vyhlášení nezávislosti.

V čínských státních médiích se neobjevila informace o odvolání předchozího velitele raketových sil Li Jü-čchaa. South China Morning Post v uplynulém týdnu napsal, že tento muž je vyšetřován pro podezření z korupce. Údajně jsou prošetřovány úniky informací o armádních projektech či napomáhání určitým firmám při získávání zakázek.

Oficiální jaderná doktrína Pekingu je obranná, což znamená, že zbraně by Čína podle svých deklarací nepoužila jako první. Podle strategie také není možné použití zbraní proti státům, které jimi nedisponují.

Témata:  Čína,  Čínská lidová osvobozenecká armáda

Aktuálně se děje

28. září 2026 18:08

Vtrhli přímo na jeviště... Štefan Margita musel řešit nečekané problémy

Operní pěvec Štefan Margita se zúčastnil tiskové konference České televize k podzimnímu vysílacímu schématu. Představil na ní nový dokumentární film s názvem Štefan Margita – Čas přítomnosti. Snímek se zaměřuje především na zpěvákovu současnou životní situaci a vyhýbá se tradičnímu rekapitulování jeho profesní historie. Na tvorbě projektu se podílel mladý tvůrčí tým, který do natáčení vnesl osobitou energii a odvahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.