Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína ostře kritizuje zákaz přijímání zahraničních studentů na Harvard. USA ničí svou vlastní reputaci, tvrdí

Harvardská univerzita
Harvardská univerzita
Foto: Depositphotos

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zakázat přijímání zahraničních studentů na Harvardovu univerzitu vyvolalo bouřlivou reakci v Čínské lidové republice. Tento krok je v Pekingu interpretován nejen jako zásah do akademických svobod, ale rovněž jako akt strategické sebe-sabotáže, který podrývá samotné základy americké měkké síly.

Rozhořčení veřejnosti na čínských sociálních sítích bylo podle americké stanice CNN okamžité a intenzivní. Na platformě Weibo se objevily stovky kritických komentářů. „Je zábavné sledovat, jak ničí svou vlastní sílu,“ glosoval jeden z uživatelů.

„Trump opět přichází na pomoc. Nábor zahraničních studentů je... hlavním způsobem, jak přilákat špičkové talenty! Když bude tato cesta uzavřena, bude Harvard stále stejným Harvardem?“ podotkl další přispěvatel na Weibo.

Tvrdě se proti rozhodnutí ohradilo také čínské ministerstvo zahraničí. „Čína se důsledně staví proti politizaci spolupráce v oblasti vzdělávání. Krok USA jen poškodí image a reputaci samotných Spojených států ve světě,“ uvedlo v oficiálním prohlášení.

Pro Peking, který systematicky rozvíjí svůj vlastní vzdělávací a výzkumný ekosystém, je tento incident zároveň příležitostí k posílení domácích institucí.

Nejpočetnější skupinu zahraničních studentů na Harvardu tradičně tvoří právě studenti z Číny. Jejich reakce svědčí o hlubokém zklamání a deziluzi. „Byl jsem několik minut naprosto šokován. Nikdy jsem nečekal, že by administrativa mohla zajít tak daleko,“ uvedl Fangzhou Jiang, student dotčený opatřením. „Od mládí jsem se učil, že nejlepší univerzity na světě jsou Harvard,“ dodal.

Vzdělávací výměna mezi Čínou a USA patřila v posledních desetiletích k nejstabilnějším a nejplodnějším oblastem bilaterálních vztahů. Právě tyto vazby pomáhaly překlenovat politické rozdíly a budovat mosty mezi akademickými institucemi obou zemí. Americké univerzity, včetně Harvardu, dlouhodobě čerpají z přísunu zahraničních talentů nejen akademický přínos, ale i finanční stabilitu.

Trumpova administrativa však tímto krokem vysílá signál, že prioritou není zachování globální excelence amerického vzdělávacího systému, nýbrž ideologické uzavírání se před vnějším světem. V očích mnoha zahraničních pozorovatelů se tak Spojené státy dobrovolně vzdávají jednoho ze svých nejúčinnějších nástrojů globálního vlivu – schopnosti integrovat nejlepší mozky světa do vlastního inovačního a vědeckého aparátu.

V mimořádně ostrém kroku rozhodla administrativa prezidenta Trumpa o odebrání oprávnění Harvardově univerzitě přijímat a udržovat zahraniční studenty. Podle vyjádření amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) musí současní zahraniční studenti Harvard opustit nebo riskovat ztrátu svého právního statusu. Opatření, které může ovlivnit více než čtvrtinu celé studentské populace univerzity, vyvolalo rozsáhlou paniku i rozhořčení ve vědecké komunitě.

Důvodem je podle šéfky DHS Kristi Noemové neochota Harvardu spolupracovat při předání požadovaných záznamů o chování zahraničních studentů. Univerzita se údajně dlouhodobě staví proti požadavkům administrativy na změny týkající se kampusové politiky, přijímacích kritérií a přístupu k otázkám antisemitismu a diverzity.

Témata:  Čína USA Harvardská univerzita

Související

Aktuálně se děje

12. června 2025 17:42

To nikdo nečekal. Pád letadla v Indii má jednoho přeživšího

Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva

Izrael zaútočil na Írán stovkami stíhaček. Zabíjel armádní velitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.