Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína pompézně slavila. Ukázala nejmodernější zbraně, Pekingem pochodovaly tisíce vojáků

Čínská armáda, ilustrační foto
Čínská armáda, ilustrační foto
Foto: China Military

Tisíce vojáků a stovky vozidel, letadel a raket byly dnes k vidění v Pekingu při masivní ukázce vojenské síly, kterou Čína uspořádala při příležitosti 70. výročí svého vzniku. Prezident Si Ťin-pching ve slavnostním projevu prohlásil, že nic nemůže ohrozit postavení Číny ve světě a pokrok čínského lidu. Vláda Tchaj-wanu odsoudila čínskou "diktaturu", zatímco v Hongkongu pokračují protesty.

Čínská armáda v Pekingu předvedla své nejmodernější technologie. Ukázala mimo jiné mezikontinentální balistickou střelu Tung-feng 41 (Dong Feng 41, Východní vítr 41), která je údajně schopna nést až deset jaderných hlavic a která by dokázala zasáhnout kterýkoli cíl v USA. Na přehlídce se objevilo hned 16 zmodernizovaných odpalovacích zařízení se střelami Tung-feng 41, napsala agentura AP. Před zraky čínských politiků shromážděných na tribuně na náměstí Tchien-an-men také prošlo 15.000 vojáků a defilé přihlížely tisíce diváků s čínskými vlajkami.

"Žádná síla nemůže otřást statusem naší skvělé rodné země a žádná síla nemůže zastavit pokrok čínského lidu a čínského národa," řekl prezident Si. Vojenskou přehlídku sledoval z jižní části náměstí, tedy ze stejného místa, odkud Mao Ce-tung 1. října 1949 vyhlásil založení Čínské lidové republiky. Nynější nejvyšší čínský představitel podle americké televize CNBC ve zhruba desetiminutovém projevu nejmenoval žádnou jinou zemi a zdůraznil, že Čína bude usilovat o mírový rozvoj.

Mezi představenou vojenskou technikou vzbudil velkou pozornost takzvaný hypersonický kluzák Tung-feng 17. Ten je údajně schopen dosáhnout rychlosti Mach 5 až Mach 10 (6173 až 12.360 kilometrů za hodinu) a lze ho jen stěží zachytit radary používanými pro lokalizaci běžných balistických střel či zasáhnout systémy protiraketové obrany. Kluzák může být opatřen konvenčními i jadernými hlavicemi.

Zahraniční média si všimla také například nového bezpilotního letounu Li-ťien (Ostrý meč) s technologií stealth, díky které jsou takové stroje obtížně zjistitelné radarem. Dron, který tvarem připomíná netopýra, může být využit ke špionážním účelům nebo k překvapivým útokům na dobře bráněné cíle. Podle čínských státních médií 40 procent zbraní předvedených na přehlídce bylo na veřejnosti k vidění poprvé. Jednou z nich byla i mohutná dálkově řízená ponorka, napsal zpravodajský server BBC News.

Po vojenské přehlídce následoval průvod alegorických vozů, které znázorňovaly například technologický pokrok Číny nebo "demokracii a vládu práva". Na dalším z vozů byl obří portrét prezidenta Si.

V průvodu jel také vůz znázorňující ostrov Tchaj-wan, který se ocitá pod rostoucím ekonomickým a diplomatickým tlakem Pekingu. Tchajwanská nezávislá vláda dnes odsoudila Čínu jako diktaturu, která představuje hrozbu pro mír a snaží se hledat ospravedlnění pro vojenskou expanzi.

Zároveň dnes pokračují protesty v Hongkongu, jehož obyvatelé se od začátku léta bouří proti místní vládě podporované Pekingem. Podle televize CNN zde pochodovaly tisíce lidí a byla ohlášeny srážky s policií.

Témata:  Čína Čínská lidová osvobozenecká armáda Si Ťin-pching 1

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 21:59

Blažek pronesl nejdůležitější projev své kariéry. Hnutí ANO se chystá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě

Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) vystoupil v Poslanecké sněmovně s neplánovaným, ale podle svých slov nejdůležitějším projevem své politické kariéry. V reakci na kauzu spojenou s přijetím daru v bitcoinech pro ministerstvo spravedlnosti připustil chybný postup, ale důrazně odmítl jakýkoli osobní prospěch.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

36 let od masakru na Náměstí nebeského klidu. Čína šíří svá chapadla po celém světě

Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.