Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Číňané ano, Američané a Rusové ne. Cestování do EU se od středy změní

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: britishairways.com

Země Evropské unie se v sobotu předběžně shodly na seznamu mimounijních států, jejichž obyvatelé budou moci od středy cestovat do EU. Na takzvané zelené listině 19 zemí figuruje podle informací ČTK několik afrických či asijských států včetně Číny, nejsou tam naopak Spojené státy ani Rusko. Evropský blok chce společný seznam aktualizovat podle vývoje koronavirové nákazy každé dva týdny.

Evropská unie uzavřela své vnější hranice v březnu, kdy se v unijních zemích začala rychle šířit koronavirová nákaza. V té době také začaly kontroly na vnitřních hranicích mezi unijními státy, které v červnu členské země až na výjimky postupně zrušily. Evropská komise jim zároveň doporučila, aby od příštího týdne začaly postupně povolovat vstup i lidem z mimounijních zemí v závislosti na vývoji nákazy.

Velvyslanci členských států se po několika složitých jednáních shodli na seznamu, který v sobotu podle chorvatského předsednictví EU získal potřebnou většinu hlasů. Pokud jej v pondělí na dálku formálně potvrdí zástupci vlád, budou moci od středy létat do unijních zemí Australané, Číňané, Japonci, Kanaďané či Korejci. Na seznamu figuruje také Alžírsko, Gruzie, Maroko, Nový Zéland, Rwanda, Thajsko, Tunisko a Uruguay. Patří tam i malé evropské státy Andorra, Monako, San Marino a Vatikán a také dvě balkánské země Srbsko a Černá Hora.

Právě státy západního Balkánu, které komise zmiňovala v doporučeních mezi prvními, byly jedním z předmětů sporů mezi velvyslanci, z nichž někteří varovali před ne zcela příznivým vývojem nákazy v tomto regionu. Hlavním kritériem pro to, aby se konkrétní země dostala na seznam, má být počet nově nakažených, který by neměl přesáhnout průměr EU. Ten činí v současnosti 16 nakažených na 100.000 obyvatel za dva týdny.

Na základě tohoto požadavku zatím nebudou moci do EU cestovat například Američané, Rusové či Brazilci. Washington dal přitom tento týden najevo, že chce vyjednávat o vzájemném otevření hranic s evropskými zeměmi v příštích týdnech.

Právě reciproční povolení vstupu pro své občany požaduje evropské společenství jako další kritérium pro začlenění na seznam.

Unijní země se snaží oživit turistický ruch, který tvrdě zasáhla jarní koronavirová omezení. Odvětví spojená s turistikou tvoří asi desetinu hrubého domácího produktu (HDP) EU a některé státy apelovaly na rychlejší otevření hranic většímu počtu mimoevropských turistů. Řada zemí ale v obavách z druhé vlny nákazy vyzývá k opatrnějšímu postupu. I proto se z původně zvažovaných až pěti desítek zemí zúžil první seznam na necelou dvacítku. Jeho případné rozšiřování budou zástupci zemí EU vyhodnocovat na základě aktuálních epidemiologických údajů každé dva týdny.

Kontroly hranic jsou výhradně pravomocí členských států a pokud by některá unijní země se seznamem nesouhlasila, může teoreticky postupovat na vlastní pěst.

Témata:  EU cestování koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.