Americký prezident Donald Trump v sobotu večer oznámil, že Spojené státy provedly letecké údery na íránská jaderná zařízení. Tento krok, označovaný jako historický zlom, představuje obrovské riziko nejen pro region Blízkého východu, ale pro celý svět. Zatímco Trump prohlásil, že byl íránský jaderný program „zlikvidován“, experti varují, že se USA mohou ocitnout ve válce s nepředvídatelnými důsledky.
Trump se ve svém projevu z Bílého domu, po boku viceprezidenta J.D. Vance, ministra zahraničí Marca Rubia a ministra obrany Peta Hegsetha, obracel přímo k íránskému vedení. „Írán, tyran Blízkého východu, musí nyní uzavřít mír. Pokud tak neučiní, příští útoky budou mnohem ničivější,“ prohlásil.
Útoky provedly americké bombardéry B-2 a cílem byly tři klíčové jaderné lokality. Trump tvrdí, že šlo o „rozhodný krok“, který odstranil hrozbu íránské atomové bomby pro Izrael. Nicméně Írán má podle analytiků stále možnost reagovat. V sázce je nejen budoucnost Blízkého východu, ale také pozice Spojených států ve světě a samotné dědictví prezidenta Trumpa.
Přestože prezident hovoří o vítězství, chybí konkrétní důkazy, že byly zničeny všechny zásoby obohaceného uranu. Trump navíc neinformoval Kongres, nepožádal o jeho souhlas a ignoroval doporučení vlastní rozvědky, která varovala, že Írán je od atomové bomby ještě roky vzdálen. Brett McGurk, bývalý vysoce postavený poradce Bílého domu, k situaci řekl: „Nikdo neví, co bude dál. Kdo tvrdí opak, lže.“
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí čelí těžké volbě. Byl mezinárodně zostuzen právě v otázce, kterou považuje za klíčovou pro prestiž svého režimu – právo Íránu obohacovat uran. Očekává se, že Teherán odpoví, otázkou zůstává kdy, kde a jak.
Možných scénářů je mnoho. Írán by mohl uzavřít Hormuzský průliv, čímž by způsobil globální energetickou krizi. Může zasáhnout americké základny v Iráku, Sýrii nebo napadnout spojence USA v Perském zálivu. I slabší útok by mohl vést k eskalaci, která by přerostla v totální válku.
Zatímco Izrael slaví, pro USA je výsledek nejistý. Trump tvrdí, že tento útok nebyl novou „Iráckou válkou“ – ale právě ta strašná zkušenost visí nad tímto rozhodnutím. Americká veřejnost nebyla připravena. Kongres nebyl konzultován. Spojenci nebyli přizváni. Přesto USA vystřelily první.
Pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua znamená útok vrchol letité snahy zničit íránský jaderný program. Izrael v předchozích dnech oslabil íránskou protivzdušnou obranu a vsadil na to, že Trump dokončí práci. Sázka se vyplatila.
Americká politická scéna je však rozdělená. Republikánští lídři útok podpořili. Šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že „Trump dal světu jasně najevo, že svá slova myslí vážně.“ Naproti tomu demokraté varují, že prezident obešel ústavu a zatáhl zemi do nové války bez strategie a podpory veřejnosti.
Senátor Mark Warner, demokratický lídr senátního výboru pro zpravodajské služby, obvinil Trumpa z ignorování zákona. „Prezident udeřil bez svolení Kongresu, bez vysvětlení veřejnosti, bez důkazů a bez respektu k našim vlastním zpravodajcům,“ uvedl.
Trumpovo rozhodnutí rovněž budí obavy z jeho stále expanzivnější prezidentské moci. Zatímco dříve tvrdil, že USA nebudou rozpoutávat nové války v regionu, nyní učinil pravý opak. Kritici varují, že podobné unilaterální kroky mohou inspirovat diktátory po celém světě.
Otázka nyní zní: Bude to další nekončící konflikt jako v Iráku a Afghánistánu, nebo Trump skutečně odstranil globální hrozbu? Odpověď může přijít během dnů, možná měsíců, ale její dopady mohou formovat svět po celé generace.
Zatímco svět zadržuje dech, tisíce Američanů vyšly do ulic. V Los Angeles, New Yorku a dalších městech se konají protiválečné demonstrace. Mnozí připomínají, že válku je lehké začít – ale nesmírně těžké ji ukončit.
Témata: USA, Írán, Donald Trump
