Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Plošná patnáctiprocentní sazba začne platit 24. února minutu po půlnoci washingtonského času. Z patnáctiprocentní sazby uvalené na celý svět však je vyloučena celá řada produktů, například kovy vzácných zemin, farmaceutické přípravky, některé druhy elektroniky a samozřejmě také zboží, které podléhá sektorovým clům, jako je ocel, hliník nebo automobily. Patnáctiprocentní globální sazba nejenže respektuje prakticky všechna osvobození, která se týkala recipročních cel, ale navíc ještě od cla plošně osvobozuje produkci leteckého průmyslu – toto osvobození dosud obsahovaly jen obchodní úmluvy USA s EU, Británií a několika dalšími ekonomikami.
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz ze světa, tak klesne z úrovně 13,6 procenta, která platila před včerejším verdiktem Nejvyššího soudu USA, na zhruba 12 procent. A to právě díky značnému počtu osvobozených produktů. Skutečná celní sazba je tak zhruba o tři procentní body nižší než deklarovaná sazba 15 procent. Průměrná efektivní sazba čítající zhruba 12 procent je nejnižší od loňského „dne osvobození“, kdy Trump začátkem dubna uvalil takřka na všechny země světa takzvaná reciproční cla, která tedy včera Nejvyšší soud zneplatnil.
Sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o zmíněné 50procentní clo na ocel a hliník či o 25procentní clo na automobily.
Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz z EU, stoupne na zhruba 12,2 procenta, a to z úrovně 11,3 procenta, která platila do zneplatnění recipročních cel Nejvyšším soudem.
Jak zachycuje graf Bloombergu níže, vycházející ze struktury zahraničního obchodu roku 2024, celkové Trumpovo celní navýšení na dovoz z EU činí k dnešku 10,7 procentního bodu. Do verdiktu Nejvyššího soudu přitom představovalo 9,8 procenta. To jsou tedy navýšení, která Trump uskutečnil během svého druhého funkčního období, od ledna 2025. Přitom podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU celkem 1,47 procenta. Pokud tuto vstupní sazbu přičteme k Trumpovým zmíněným navýšením, dostáváme uvedené cifry 11,3, resp. 12,2 procenta. I přes včerejší navýšení globální celní sazby o pět procentních bodů tedy sazba vztažená k EU narůstá vskutku pouze o necelý procentní bod v porovnání se situací před zneplatněním recipročních cel.
V případě zemí jako Brazílie, Čína či Indie dokonce dochází k masivnímu poklesu uplatňované celní sazby v porovnání se situací přes zneplatněním recipročních cel.
Témata: komentář, Donald Trump, clo, USA
Související
25. března 2026 11:30
24. března 2026 11:35
22. března 2026 12:20
17. března 2026 11:25
