Desítky zemědělců v Praze protestovaly proti zemědělské politice EU a vlády

S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády ohledně změn ve financování podporuje.

Protestní happening v Praze zemědělci zahájili tiskovou konferencí, na níž vystoupili zástupci jednotlivých svazů. Martin Pícha ze Zemědělského svazu ČR varoval, že v budoucnu hrozí potravinové krize. "Současná evropská environmentální politika povede k poklesu produkce potravin v Evropě a k závislosti na dovozu," uvedl.

Zemědělcům vadí politika Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Podle protestujících zemědělců by měly být cíle dohody přehodnoceny a odloženy. Zároveň žádají změny při prodejích emisních povolenek, které jsou podle zemědělců likvidační. Od začátku roku rovněž kritizují změnu dotační politiky na období mezi lety 2023 až 2027. Vláda v lednu rozhodla o přesunu větší části peněz k menším farmářům. Svazy tvrdí, že vláda bere peníze firmám, které vyrábějí většinu potravin v Česku.

Zemědělci dále upozornili, že jejich náklady v posledních měsících stouply o desítky procent, u některých surovin o stovky procent. Jde zejména o energie, hnojiva a ochranné prostředky pro rostliny. Žádají celoevropské řešení situace. Kroky vlády směřující k zastropování cen energií pro maloodběratele a kompenzace pro větší firmy jsou podle nich nešťastně naplánovány. Kvůli rostoucím nákladům podle zemědělců hrozí omezení produkce.

Organizátoři si před Kongresovým centrem, kde se koná zasedání evropských ministrů zemědělství, postavili stánek. Rozdávali tu lidem brambory a jablka s heslem, že může jít o poslední produkty českého zemědělství. Zemědělci si rovněž přinesli transparenty s českými i anglickými nápisy typu "Ne zelenému fanatismu", "Férové podmínky pro všechny" či "No Green deal make real deal".

Komora a svaz také představily společné memorandum, které podepsalo 14 zemědělských organizací z devíti států EU. Od vlád a EU požadují kromě zastropování cen energií také kompenzace vysokých cen hnojiv a dalších vstupních nákladů. Z dlouhodobého hlediska požadují více peněz ze Společné zemědělské politiky EU kvůli environmentálním ambicím unie.

Demonstraci odsuzuje ASZ ČR. Uvedla, že protesty "účelově pořádá vedení těchto organizací především na objednávku úzké skupiny majitelů největších agropodniků" a ve skutečnosti jsou namířeny proti zájmům většiny českých zemědělců i českých spotřebitelů. Vládní změny dohodnuté s většinou zemědělských organizací nebudou mít podle ASZ ČR negativní dopady ani na velké zemědělské podniky. "Nynější zemědělská politika jistě není ve všem ideální, ale po mnoha letech konečně vykročila správným směrem," uvedlo vedení asociace.

Agrární komora: Pro zemědělce je vládní pomoc kvůli drahým energiím spíš nejasná

Podoba vládní pomoci kvůli drahým energiím pro velkoodběratele elektřiny a plynu, kterou ve středu představila vláda, je podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala spíše nejasná. Zemědělské podniky spadají jak mezi maloodběratele, tak i velkoodběratele. Firmy budou muset stále platit vysoké účty a až poté se dozvědí, zda dostanou kompenzace. Podmínky dočasného krizového rámce jsou velmi komplikované a administrativně náročné, což může podniky odradit od žádání kompenzací. Doležal to řekl na dnešním protestním setkání proti dotační politice vlády a EU. Řešení by se podle něj mělo hledat na evropské úrovni, kde se uvažuje o stanovení maximálních cen pro průmysl.

Vládní plán pomoci pro velkoodběratele elektřiny a plynu ve středu představil předseda vlády Petr Fiala (ODS), stát mezi podniky rozdělí 30 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) řekl, že se počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků a energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Podpora se podle něj bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví. Uvedl také, že stanovení maximálních cen energií pro firmy neumožňuje evropská legislativa.

Doležal upozornil na to, že některé zemědělské podniky budou spadat částečně pod maloodběratele i velkoodběratele. "To, co bude spadat do většího odběru, má jít pravděpodobně cestou kompenzací. To znamená, že budeme platit vysoké účty za elektrickou energii nebo za plyn a na konci roku se možná dozvíme nějaké kompenzace," řekl. Podmínky takzvaného dočasného krizového rámce, se kterými se komora měla možnost seznámit, jsou podle Doležala velmi komplikované a může se stát, že velká část nejen zemědělců, ale i podnikatelů v průmyslu o pomoc nebude moci žádat nebo to pro ně bude tak administrativně náročné, že je to od žádosti o kompenzace odradí.

Uvedl také, že řešení by se mělo hledat na evropské úrovni, kde by mohlo dojít ke stanovení maximální ceny. "Dostáváme se do situace, kdy jsme sice na jednotném trhu, ale každý má jiné cenové stropy, kompenzace a podpory. Pokud nesrovnáme úroveň pomoci, tak se nejen české zemědělství dostane do nekonkurenceschopné pozice," dodal.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha k tomu doplnil, že ještě před 14 dny se v krizovém rámci se zemědělstvím nepočítalo a vláda zareagovala až na kritiku od svazů. Systém podpory podle něj ale neřeší problémy například ovocnářů, kteří jsou stále ve velké nejistotě. "Stojí před sady plnými jablek a přemýšlejí, zda je mají sklidit, či nikoliv. V okamžiku, kdy je sklidí a dají je do klimatizovaných hal, tak náklady na skladování jsou tak vysoké, že jablka budou neprodejná, protože žádný obchodník je nekoupí," dodal.

Témata:  zemědělci,  demonstrace