Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Djokovič má podruhé zrušená víza, Australian Open by hrát neměl

Novak Djoković
Novak Djoković
Foto: Instagram Novak Djokovič

Australský ministr pro imigraci Alex Hawke zrušil tenistovi Novaku Djokovičovi víza, které získal na základě výjimky z povinného očkování. První hráč světového žebříčku by tak měl místo obhajoby titulu na grandslamovém Australian Open zemi opustit.

"Využil jsem své pravomoci a zrušil platnost víza pana Novaka Djokoviče uděleného ze zdravotních důvodů, neboť to bylo ve veřejném zájmu," uvedl Hawke v prohlášení. "Vláda (premiéra Scotta) Morrisona je pevně odhodlána chránit australské hranice, zejména v souvislosti s pandemií covidu-19," dodal.

Tenistovi tak hrozí nejen deportace, ale i zákaz vstupu do země až na tři roky. Očekává se ale, že Djokovičovi právníci se znovu pokusí rozhodnutí zvrátit soudní cestou. Moc času na jednání ale nezbývá, Australian Open začne už v pondělí.

Dvacetinásobný grandslamový vítěz Djokovič, odpůrce vakcinace, sice dostal výjimku z povinného očkování pro účast na Australian Open na základě prodělaného koronaviru, úřady mu ale vízum po příletu zamítly. Srbský tenista díky procesnímu pochybení imigračních úředníků rozhodnutí zvrátil u pondělního soudu. Od té doby se čekalo na vyjádření ministra Hawkea.

Djokovič od pondělního propuštění z detenčního hotelu trénoval v Melbourne Parku a připravoval se na turnaj. Jeho soupeřem měl být v 1. kole jeho krajan Miomir Kecmanovič.

Prodělaný koronavirus Djokoviče přinesl nejasnosti. Německý magazín Spiegel dokonce uvedl, že test může být zmanipulovaný. Hráč navíc může mít problémy i ve své vlasti poté, co ve středu přiznal, že se v prosinci po pozitivním testu, tedy s vědomím nákazy, zúčastnil rozhovoru pro deník L'Équipe. Za porušení izolace v Srbsku hrozí pokuta či vězení až na tři roky.

Djokovič se navíc dostal do hledáčku španělských úřadů, které začaly prověřovat jeho prosincovou cestu do Marbelly, kterou v dokumentech předložených v Austrálii zamlčel. Vláda v Madridu prý nařídila policii, aby zahájila vyšetřování.

Právníci Djokoviče žádají o odvolání do neděle, aby mohl hrát

Jen krátce po druhém zrušení australského víza Novaka Djokoviče se o osudu prvního tenisty světa rozhoduje znovu u soudu. Právníci hráče žádají, aby se stihlo odvolání do neděle a on mohl od pondělí nastoupit do Australian Open.

Slyšení u Federálního a rodinného soudu vede soudce Athony Kelly, který v pondělí rozhodoval už při prvním napadení zrušeného Djokovičova víza a srbskému tenistovi vyhověl z důvodu procesního pochybení imigračních úředníků. Djokovič proto opustil detenční hotel, mohl trénovat, ale dnes ministr pro imigraci Alex Hawke využil svého práva a zrušil mu vízum podruhé. Vysvětlil to veřejným zájmem s ohledem na zdraví a dodržování pořádku.

Djokovičův obhájce Nick Wood se nyní snaží, aby tenista nemusel znovu do detence a nebyl vyhoštěn ze země před rozhodnutím soudu. Důvod druhého zrušení víza označil za jasně iracionální s tím, že je veden s přesvědčením, že Djokovič může podněcovat antivaxerský sentiment.

Čtyřiatřicetiletý Djokovič je odpůrce vakcinace a vízum dostal na základě výjimky z povinného očkování pro účast na Australian Open po prodělaného koronaviru. Jeho žádost posoudily dvě komise, státu Victoria a australského tenisového svazu, ale vládní nařízení se liší.

Témata:  Novak Djoković

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.