Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do řeckých restaurací mohou jen lidé očkovaní proti covidu-19

Řecko
Řecko
Foto: Pixabay

V Řecku dnes vstoupilo v platnost nařízení, kvůli kterému do konce srpna mohou do vnitřních prostorů restaurací, kaváren, barů a zábavních podniků jen lidé očkovaní proti covidu-19. A hosté s tímto opatřením zavedeným v době, kdy se země potýká s novým nárůstem počtu nakažených, převážně souhlasí. Informuje o tom agentura Reuters.

Na venkovní části podniků se nové nařízení nevztahuje. Lidé, kteří už se nechali očkovat, říkají, že restrikce jsou cenou, kterou musejí zaplatit ti, kdo si vakcínu nechtějí nechat dát.

"Souhlasím s tím, že by očkovaní lidé měli mít nějaká privilegia," řekl Jannis Kamalakis, zákazník usazený v kavárně v Aténách. "Když se lidé nechtějí nechat očkovat, je to jejich volba, ale pak musejí počítat s tím, že budou žít s některými omezeními."

Ve středu se v Aténách před budovou parlamentu sešlo více než 5000 odpůrců vakcinace, z nichž někteří nesli vlajky a dřevěné kříže. Dokončené očkování má zatím asi 41 procent Řeků starších 15 let. Vláda tento týden nařídila povinné očkování pro zaměstnance ve zdravotnictví a pečovatele v domovech důchodců.

Řecko, kde žije asi 10,7 milionu obyvatel, dnes ohlásilo 2691 nových případů nákazy a 14 úmrtí. Celkem se v zemi od začátku pandemie nakazilo 453.200 lidí a 12,833 z nich zemřelo.

Témata:  Řecko očkování koronavirus (coronavirus) COVID-19 restaurace

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.