Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK jedná o nákupu dalších dávek vakcíny Pfizer/BioNTech, kritiku odmítla

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská komise jedná o nákupu dalších dávek koronavirové vakcíny od společností BioNTech a Pfizer, s níž jako první schválenou látkou začala velká část členských států Evropské unie očkovat koncem loňského roku. Uvedl to dnes mluvčí unijní exekutivy v reakci na kritiku postupu komise při objednávání této vakcíny.

EK zatím zajistila pro členské země 300 milionů dávek, podle politiků z některých zemí by však v první fázi bylo potřeba více. Komise oponuje, že konkrétní výše objednávek záleží na státech samotných.

Distribuce vakcíny začala poslední týden loňského roku a řada členských zemí již naočkovala desetitisíce lidí. Například bavorský premiér Markus Söder však o víkendu prohlásil, že komise objednala očkovací látky od zmíněné dvojice firem příliš málo. Tajemnice finského ministerstva zdravotnictví Kirsi Varhilaová zase řekla, že její země chtěla již do konce roku dostat téměř osmkrát více dávek, než 40.000, které obdržela.

"Když jsme vyjednávali o nákupech vakcín, nebylo jisté, která bude první schválená. Snažili jsme se zajistit co nejširší nabídku," uvedl dnes mluvčí komise Stefan de Keersmaecker, podle něhož EK zajistila pro 450 milionů obyvatel unie na dvě miliardy očkovacích látek od šesti výrobců.

Komise nyní jedná o tom, zda by ke 300 milionům již zajištěných dávek od německé a americké firmy mohla přikoupit ještě další, řekl mluvčí. Dosud objednané množství bude podle něj mezi členské státy rozděleno nejpozději do konce září.

Unijní státy zatím k očkování přistupují velmi rozdílně. Zatímco v Německu dostává od prvních dnů vakcínu na 20.000 lidí denně, ve Francii či Itálii je postup pomalejší a například Nizozemsko ještě nezačalo s očkováním vůbec. Mluvčí komise dnes na kritiku pomalého postupu reagoval slovy, že počet nakoupených dávek a rychlost jejich distribuce a využití je v rukou členských zemí. Brusel jim podle něj již v říjnu vydal doporučení, jak vybírat prioritní skupiny obyvatel pro očkování či zajistit distribuci.

Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová o víkendu prohlásila, že hlavním problémem není malé množství objednaných vakcín, ale nedostatečná výrobní kapacita. Zásobování očkovacími látkami se podle ní v příštích týdnech zlepší.

Nabídka vakcín v unii by se mohla rozšířit již tento týden. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) může ve středu vydat podmíněné povolení k využití vakcíny amerického výrobce Moderna, s níž komise uzavřela kontrakt na 160 milionů dávek.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 očkování EU Evropská komise (EK) Pfizer BioNTech

Související

Aktuálně se děje

4:00

Letní počasí se vším všudy. O víkendu se ohřejeme, hrozí ale i další bouřky

Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Šestidenní válka

Komentář

Šest dní, během kterých mezinárodní společenství fatálně selhalo

Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.