Evropská komise dnes navrhla do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Opatření je součástí šestého balíku sankcí, o němž budou jednat členské státy. Maďarsko má vůči podobě sankcí výhrady, Česko a Slovensko budou požadovat odklad platnosti ropného embarga. Unijní země, které krok odmítnou, se podle ukrajinských představitelů stanou komplici válečných zločinů páchaných Ruskem.
Na Ukrajině pokračují snahy o evakuaci Mariupolu, který je již téměř celý pod kontrolou ruských vojsk. Podle webu Ukrajinska pravda do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, pronikly ruské síly. Na místě se odehrávají těžké boje.
Evropský blok by podle návrhu rovněž odpojil od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Evropská komise chce také potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buči a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu by dostala zákaz vysílat v unijních zemích.
Maďarsko oznámilo, že balík sankcí obsahujících ruské ropné embargo nepodpoří, protože by tím ohrozilo svou energetickou bezpečnost. Slovensko, které k podobnému kroku dříve vyjádřilo výhrady, je ochotno na zákaz dovozu ropy z Ruska přistoupit, pokud dostane tříletý odklad.
Český premiér Petr Fiala řekl, že Česko je připraveno návrh podpořit, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. To by podle něj mohlo trvat dva až tři roky.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy bude Česko v případě uvalení embarga čelit vážnému problém při úplném zajištění dodávek nahrazujících ruskou ropu, která představuje zhruba polovinu veškerého dovozu ropy do země.
"Zasaženi budou nejen čeští řidiči či dopravci, kterým zdraží pohonné hmoty. Už během dvou let mohou nastat problémy s dodávkami třeba plastových okenních rámů, palubních desek aut, potravin balených v ochranné fólii, materiálů pro zateplení budov, ale také ledniček, televizorů a dalších podobných zařízení. Výroba těchto věcí se bez ropy neobejde," uvedl Kovanda v dnešním komentáři.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že členské země, které embargo odmítnou, jsou de facto na straně Ruska. Uvítal další kolo protiruských sankcí, zpochybnil ale navrhovaný časový harmonogram. "Je to ale lepší než nic," dodal šéf ukrajinské diplomacie.
Ruská armáda pokračovala podle ukrajinských médií v úterý večer v ostřelování Lvova, Dnipra, okolí Kyjeva a cílů v Kirovohradské oblasti. Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, šlo o první ruský úder v tomto regionu od začátku války. Více než 130 hasičů z Doněcka a okolí, které ovládají proruští separatisté, již déle než osm hodin hasí rozsáhlý požár ve skladu paliv ve městě Makijivka, který způsobilo ukrajinské ostřelování.
Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka dnes pokračuje snaha o evakuaci civilistů z přístavu Mariupol, který je - s výjimkou tamních oceláren Azovstal - obsazený ruskými invazními silami. Odchod civilistů z bojové zóny nicméně podle Ukrajiny ztěžují pokračující útoky ruských vojsk. Moskva z průtahů viní ukrajinské bojovníky.
List Ukrajinska pravda uvedl, že ruské jednotky do oceláren Azovstal už pronikly. Podle ukrajinského generálního štábu, se ale ruským vojákům nedaří zničit ukrajinské jednotky v rozsáhlém hutním areálu. Starosta Mariupolu řekl, že na místě se odehrávají těžké boje.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Mariupol je již zcela pod kontrolou ruských sil, ačkoliv Kyjev tvrdí, že v částech města nadále kladou odpor ukrajinští obránci. Šojgu přitom znovu poznamenal, že Moskva považuje vozidla převážející zbraně od zemi NATO za legitimní cíle.
Agentura AP oznámila, že podle jejího vyšetřování zemřelo při březnovém ruském bombardování divadla v Mariupolu téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí. Podle agentury Unian patří mezi důsledky ruské invaze i kompletní zničení tramvajové dopravy v Charkově.
Běloruská armáda dnes zahájila rozsáhlé cvičení, které bylo podle médií neočekávané. Minsk tvrdí, že manévry nepředstavují žádnou hrozbu pro sousední země ani pro evropské společenství obecně.
Rusko v odvetě za sankce vyhlášené Japonskem zakázalo vstup na své území celkem 63 japonským občanům, na seznamu je mimo jiné i premiér Fumio Kišida a členové jeho vlády.
Své postihy zpřísnil Londýn, který zakázal ruským firmám využívat služeb britských účetních a poradenských firem. Uvalil také sankce na některá ruská média, včetně stanice RT, dříve Russia Today, a Sputnik.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla europoslancům, že by EU měla začít připravovat balíček na poválečnou obnovu Ukrajiny, celkové náklady odhadla na stamiliardy eur (biliony korun). Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU. Podle ukrajinského ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala Ukrajina zatím dostala od mezinárodních partnerů během ruské invaze pomoc ve výši 4,5 miliardy eur (přes 110 miliard korun).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel, že by se Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku, jak dříve informovala americká televizní stanice CNN. Peskov zároveň podle Interfaxu popřel, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci. Oficiální vyhlášení války by Putinovi podle CNN umožnilo mimo jiné mobilizaci záložníků a odvody branců.
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40