Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Éra Junckera a Tuska definitivně skončila. EU má nové šéfy

Ursula von der Leyen, německá ministryně obrany
Ursula von der Leyen, německá ministryně obrany
Foto: bmvg.de

Němka Ursula von der Leyenová a Belgičan Charles Michel dnes oficiálně stanuli v čele dvou nejvýznamnějších orgánů Evropské unie. Von der Leyenová vystřídala ve vedení Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera, zatímco Michel se chopil role předsedy Evropské rady (ER) po Donaldu Tuskovi.

"Nemůže být lepší den pro začátek práce než dnešní výročí," prohlásila dnes Ursula von der Leyenová, pro kterou byl první událostí ve funkci ceremoniál k desátému výročí lisabonské smlouvy. Tato reforma dřívější maastrichtské dohody poprvé zavedla termín Evropská unie a ustavila funkci předsedy ER nebo šéfa unijní diplomacie.

It’s time to move. ? ? #vdLCommission pic.twitter.com/keG3PsHaub

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 1, 2019

Smlouva podle nové předsedkyně EK posílila integraci EU a dala jí pevné základy. "Máme odpovědnost, abychom zanechali unii, která je silnější než ta, kterou jsme převzali," podotkla dnes von der Leyenová k začínajícímu pětiletému období ve funkci. Odpovědnost za budoucí podobu Evropy ale podle ní nemají pouze lídři, ale i občané.

Von der Leyenovou jako předsedkyni EK potvrdila v létě jen těsná většina europoslanců, kteří pak neschválili trojici navržených komisařů, čímž se nástup nové unijní exekutivy zdržel o měsíc. Šéfka komise i proto nabídla Evropskému parlamentu (EP) větší vliv než její předchůdci, například při navrhování unijních norem, které má v pravomoci komise.

Mezi hlavní témata německé političky bude vedle boje se změnami klimatu patřit i digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá též zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích.

Jako první konkrétní krok chce nová šéfka EK 11. prosince představit návrhy spojené s takzvanou Evropskou zelenou dohodou, jejíž součástí je mimo jiné výraznější snižování emisí skleníkových plynů, než unie dosud plánovala.

"Počítám se všemi 28 členskými státy, protože všichni víme, že je to naléhavé," řekla dnes von der Leyenová během prvního setkání s novináři v nové funkci. Námitky postkomunistických zemí včetně Česka, které chtějí unijní příspěvky na přechod z hospodářství závislého na uhlí, chce rozptýlit pomocí fondu vyhrazeného uhelným regionům. Unijní země by podle ní měly pochopit, že zelená ekonomika bude pro Evropu "novou strategií růstu".

Za další zásadní téma považuje von der Leyenová vyjednávání o novém víceletém rozpočtu EU na období 2021 až 2027, do něhož chce zapracovat ekologické a digitální priority. Zvláště některé západoevropské země včetně Německa však chtějí snížit reálný objem peněz v rozpočtu.

"Očekávání jsou na celoevropské úrovni vysoká, potřebujeme na ně ale finance," řekla šéfka komise. Připustila tak, že není jisté, zda se na všechny její plány v unijním rozpočtu dostane. Finské předsednictví EU v polovině prosince předloží na unijním summitu návrh rozpočtu s konkrétními částkami pro jednotlivé kapitoly, o nichž budou členské země dál vyjednávat.

Von der Leyenová se stala první ženou v čele Evropské komise. Šéfce exekutivy se podařilo zvýšit počet žen proti dosavadnímu Junckerovu týmu o tři. Mezi 12 ženami je i česká místopředsedkyně Věra Jourová. Mužů má nová komise 15, chybí komisař z Británie. Londýn totiž odmítl svého zástupce dodat s odvoláním na blížící se parlamentní volby a chystaný odchod Británie z EU. Evropská komise kvůli tomu s Británií zahájila řízení kvůli porušení povinností.

Témata:  Ursula von der Leyen EU Evropská komise (EK) Charles Michel

Aktuálně se děje

23. května 2024 14:46

Norsko uzavře hranice ruským turistům

Norská vláda od 29. května zavede dodatečná omezení vstupu pro občany Ruska, kteří cestují do Norska za turistikou nebo "jinými nepodstatnými účely". Informace byla zveřejněna ve středu na webových stránkách kabinetu, jak uvádí agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války, tvrdí Orbán

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války. To, co se děje nyní, je podobné jako při burcování před první a druhou světovou válkou, co lze vidět v médiích a ve vyjádřeních politiků, řekl v pátek ráno předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pravidelném rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio.