Evropa se po políčku od Trumpa rozhodla investovat do obrany. Nikdo ale neví, kdo to zaplatí

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý oznámila plány na vytvoření speciálního evropského obranného nástroje, který umožní cílenější a efektivnější obranné výdaje. Součástí opatření bude i zmírnění fiskálních pravidel pro členské státy, které budou chtít zvýšit své vojenské investice, a pobídky pro banky k poskytnutí většího objemu úvěrů pro obranný sektor.

„Musíme umožnit cílenější a efektivnější obranné výdaje prostřednictvím určeného evropského nástroje,“ prohlásila von der Leyenová s tím, že financování se zaměří na oblasti strategického významu, jako je integrovaná protivzdušná obrana, přesné údery na velkou vzdálenost, drony, střely, munice a vojenská umělá inteligence.

Evropské vlády se snaží zareagovat na rostoucí bezpečnostní hrozby a připravit společnou strategii. Na 2. března je svolána schůzka lídrů v Londýně, kde se budou projednávat plány na obranu a bezpečnost, následovaná klíčovým summitem EU 6. března v Bruselu.

Jedním z hlavních důvodů pro tuto novou iniciativu je nejistota ohledně další podpory Ukrajiny ze strany USA. Podle některých evropských představitelů Donald Trump koketuje s Kremlem a mohl by se rozhodnout odstoupit od podpory Ukrajiny a evropských spojenců.

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius připravuje průmyslový obranný plán EU, který pomůže členským zemím koordinovat a zefektivnit výrobu zbraní. Komise 19. března představí strategický dokument, který by měl stanovit hlavní prioritní oblasti vývoje vojenské techniky a možnosti jejího financování.

Zatímco jednotlivé země prosazují vlastní zájmy, Francie se zaměřuje na vesmírné technologie, protivzdušnou obranu, vojenskou umělou inteligenci a úderné schopnosti na velké vzdálenosti. Nizozemsko klade důraz na námořní dohled a protivzdušnou obranu, zatímco Polsko a pobaltské státy volají po posílení zásob munice a lepší ochraně východní hranice EU.

Klíčovou otázkou zůstává způsob financování těchto obranných projektů. Von der Leyenová zatím neuvedla, zda by nový nástroj měl být hrazen z společného evropského dluhu – což je nepopulární varianta mezi fiskálně konzervativními severskými státy – nebo zda by se prostředky přesměrovaly z jiných fondů EU či financovaly přímo z příspěvků členských států.

Tyto otázky budou klíčovým tématem jednání 6. března, kde se bude zároveň diskutovat nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu.

Von der Leyenová zároveň navrhla zmírnění pravidel EU pro národní rozpočty, aby členské státy mohly navýšit výdaje na obranu bez porušení pravidel o deficitu a zadlužení. Tento mechanismus, známý jako „úniková klauzule“, by umožnil, aby vojenské výdaje nebyly započítávány do fiskálních limitů EU.

Podle unijních pravidel lze tuto klauzuli aktivovat v případě výjimečných okolností, které mají zásadní dopad na veřejné finance členského státu. Komise navrhuje, aby tato výjimka platila pouze pro státy, které vynakládají na obranu více než 2 % HDP. To však vyvolalo odpor zemí jako Itálie a Španělsko, které tuto hranici zatím nedosahují.

Evropská komise se snaží také motivovat Evropskou investiční banku (EIB) a soukromé banky, aby více financovaly obranný sektor. To je dlouhodobý požadavek nejen Komise, ale i některých hlavních měst EU.

Polský premiér Donald Tusk v úterý po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou prohlásil, že Evropa se musí více mobilizovat k financování obrany a že věří, že připravovaný balíček Komise je krokem správným směrem.

„Evropa se konečně musí probudit. Financování obrany a bezpečnosti se musí stát neoddiskutovatelnou prioritou,“ řekl Tusk. Detaily evropského obranného plánu budou zveřejněny 6. března. 

Témata:  EU,  Ursula von der Leyenová