Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU dojednala dosud největší vakcínovou smlouvu, Pfizer dodá 1,8 miliardy dávek

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská komise vyjednala pro členské země Evropské unie nákup 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž kontrakt zajistí státům bloku dodávky do konce roku 2023. Vakcíny vyráběné americkou a německou firmou mají i kvůli problémům s dodávkami společnosti AstraZeneca být hlavním nástrojem, na který chce Brusel v rámci společného očkování v příštích letech vsadit.

"Díky spolehlivým partnerům jako je Pfizer a BionTech tempo očkování v EU zrychluje," prohlásila šéfka komise při dnešní návštěvě podniku americké společnosti v belgickém městě Puurs. Urychlení jejích dodávek podle von der Leyenové přispěje k tomu, že EU splní cíl naočkovat do konce léta 70 procent všech dospělých.

Nová smlouva, která je dosud největším kontraktem na nákup očkovacích látek, zajistí dostatek dávek k přeočkování a zvýšení imunity, prohlásila německá politička. Detaily smlouvy doladí obě strany v nejbližších dnech.

EU má dosud od firem Pfizer/BioNtech objednáno 600 milionů dávek. Celkem 250 milionů dodá firma ve druhém čtvrtletí. To je více, než všechny ostatní společnosti dohromady.

Témata:  očkování

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.