Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU tlačí na Irák, aby zastavil lety s migranty do Běloruska

Letadla, ilustrační foto
Letadla, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská unie stupňuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Minsk od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila, připomněl server Politico. Podle něj snažení unie směrem k Bagdádu nyní nejspíše začíná přinášet ovoce.

S iráckými představiteli hovořil na toto téma předseda Evropské rady Charles Michel i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, přičemž k tlaku na Bagdád se podle serveru připojily také diplomacie jednotlivých členských států včetně Litvy, Německa, Rakouska a Česka.

Ve čtvrtek byl zrušen let společnosti Iraqi Airways z Basry do Minsku. Letoun přepravce Fly Bagdad sice týž den přistál v běloruském hlavním městě, na dnešek plánovaný let byl ovšem rovněž zrušen.

"Zprávy o rozhodnutí zrušit tyto lety vítáme," uvedl ve čtvrtek mluvčí Evropské komise. Nepotvrdil však informace, že Iraqi Airways zastaví všechny běloruské lety nejméně do 15. srpna.

Brusel viní Minsk, že úmyslně používá z Blízkého východu dovezené migranty jako "zbraň" v odvetě za unijní sankce. Letos v Litvě zadrželi již více než 4000 migrantů, z čehož téměř 2800 bylo z Iráku. Loni to byly celkově jen desítky osob. Litevští představitelé odhadují, že by letos mohlo do země dorazit více než 10.000 migrantů, protože počet přímých komerčních letů z Iráku do Minsku se v srpnu ztrojnásobil. Zvýšený počet migrantů přicházejících přes Bělorusko v posledních dnech zaznamenává také Polsko.

V reakci na rostoucí počty lidí přecházejících hranici z Běloruska do Litvy svolalo dnes slovinské předsednictví Evropské unie na 18. srpna mimořádné zasedání ministrů vnitra členských zemí. Videokonference se zúčastní také představitelé agentury Evropské unie pro ochranu hranic (Frontex) a evropské policejní agentury Europol.

Evropská unie čelí podle slovinského předsednictví "vážné bezpečnostní hrozbě a je svědkem běloruským státem sponzorovaného využívaní ilegální migrace jako zbraně". Ministři budou na jednání hledat shodu na společných opatřeních pro zabezpečení vnějších hranic EU a na další podpoře Litvy, uvádí Reuters.

Polsko a Litva dnes ve společné výzvě požádaly evropské instituce a partnery o podporu při řešení sporů s Běloruskem. "Odsuzujeme zneužívání ilegální migrace jako zbraně Lukašenkovým režimem ve snaze vyvinout politický tlak na EU a na její členské státy. (...) Žádáme Evropskou komisi, Frontex. EASO, všechny členské státy EU a naše partnery mimo EU o poskytnutí politické i praktické podpory pro zvládnutí této výzvy," napsali ve společném prohlášení polský premiér Mateusz Morawiecki a litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

Podle některých diplomatů je přes veškeré úsilí schopnost Bruselu vyvinout účinný tlak v otázce migrantů převážených do Běloruska omezená, neboť unie nemá na Irák silnou diplomatickou páku.

"Iráčané vědí, že je nemůžeme opustit, že je potřebujeme pro naši bezpečnost a že nemůžeme riskovat další Afghánistán za našimi dveřmi," řekl serveru nejmenovaný diplomat.

Počty letů do Běloruska s údajnými migranty se zvýšily také z Turecka. Linka z Istanbulu do Minsku nyní létá denně namísto třikrát týdně, k tomu přibyl spoj z Izmiru. Pravidelné lety startují také z Antalye, které ovšem často využívali běloruští dovolenkáři.

Témata:  EU Irák Bělorusko letectví a letadla

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.