"Dříve, než v debatách o zvláštním tribunálu získáme potřebnou mezinárodní shodu a podporu, bychom mohli uvažovat o ustavení vyšetřovacího orgánu," řekl na úvod rozpravy eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Podle něj by nový úřad mezinárodního žalobce mohl být potřebným prvním krokem, jak zabránit beztrestnosti pachatelů válečných zločinů, protože by shromažďoval a uchovával důkazy nutné pro případné budoucí soudní procesy.

Europoslanci ze všech velkých frakcí vznik tribunálu jednoznačně podpořili a prosazovali převážně variantu zřízení nového orgánu, který by mohl soudit i zločin agrese. Z něj mohou být obžalováni i političtí vůdci státu, kteří napadení cizí země v rozporu s mezinárodním právem nařídili, což by se v tomto případě týkalo i ruského prezidenta Vladimira Putina a dalších představitelů ruské vlády a armády.

"Mezinárodní trestní soud (ICC) nemůže soudit zločin válečné agrese, proto potřebujeme zvláštní tribunál, aby před spravedlností stanuli lídři zodpovědní za rozhodnutí napadnout Ukrajinu," řekl litevský europoslanec z lidovecké frakce EPP Andrius Kubilius. "Putin musí kvůli agresi nést odpovědnost... Pokud jí ujde, pak jsme zklamali," uvedl rumunský zákonodárce Dragoș Tudorache z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe).

ICC v Haagu může soudit válečné zločiny, Rusko ani Ukrajina ale nyní nepatří mezi země, které se zavázaly verdikty tohoto soudu respektovat. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v listopadu řekla, že unijní exekutiva chce prosadit ustavení zvláštního tribunálu a že je pro něj klíčová podpora Valného shromáždění OSN. Rada bezpečnosti by takový orgán nepodpořila, protože Rusko v ní má právo veta.